Sen o samostatné expozici se splnil aneb Muzeum Kampa je konečně otevřené

Po ročním nedobrovolném odkladu, způsobeném záplavami, bylo minulý týden slavnostně otevřeno pražské Museum Kampa. Stálou expozici moderního evropského umění se svým manželem nashromáždila sběratelka umění Meda Mládková a darovala jí Praze.

Sen o samostatné expozici se splnil aneb Muzeum Kampa je konečně otevřené

Sběratelka umění Meda Mládková, foto: ČTK

Pokud se v těchto dnech vypravíte na pražskou Kampu, a nemáte zájem o výstavu, nechoďte po levé straně podél Vltavy. Museli byste se prodírat asi stometrovou frontou tlačících se lidí. Museum Kampa bylo o víkendu v totálním obležení. Nejenže se otevřelo veřejnosti po mnoha letech očekávání, ale celý týden bylo přístupno zdarma. Zájem o stálou expozici je tedy obrovský. Muzeum přivítalo i exprezidenta Václava Havla s chotí Dagmar. Na výstavu zavítali také zástupci diplomatického sboru, magistrátu a městské části. Sběratelka Mládková je prý konečně šťastná.

"Jsem šťastná, protože se mi konečně podařilo muzeum dokončit a otevřít. Jsem ale i nešťastná, protože mi tu chybí dva lidé, kteří změnili můj život. To je můj manžel a Kupka. Jeden mi otevřel cestu k umění, ukázal mi, co umění dokáže člověku dát. Druhý mě naučil být velkým patriotem, to byl můj manžel, který věřil, že vydrží-li umění, přežije národ. Kupka mě velmi podporoval. K narozeninám jsem dostala květiny a velký šek, tedy velký pro nás emigranty. K tomu šeku připsal, vím, na co to použiješ a dělá mi to radost. Já jsem to vždy použila na nákup českého umění a toto české umění vám teď dávám."

Meda Mládková dosáhla svého cíle po letech úsilí. Podle uzavřených smluv Praha darovanou sbírku propůjčí nadaci Mládkových a umožní jí užívat Sovovy mlýny 99 let.

Museum Kampa

"Uvolnily se Sovovy mlýny a já si o ně hned zažádala. Když jsem potkávala ministra kultury Pavla Tygrida tak říkal, to nedostanete, to je vyloučený, dejte to všechno do Národní galerie. Tomu jsem se instinktivně bránila. Měla jsem dojem, že by se tam sbírka rozmělnila, ztratila. Dnes v Americe, Německu se tvoří malá musea. Když sběratel shromáždí sbírku, tak si přeje, aby sbírka zůstala pohromadě. Nechce aby se ztratilo ve sklepích velkých muzeí, kde se čeká až se výtvarníci stanou slavní a pak se s jejich obrazy vyjde na světlo. Toto jsem viděla v Jugoslávii. Potkala jsem tam několik báječných sochařů a malířů, kteří měli jen malá díla. Ptala jsem se jich, kde jsou ty větší? To je všechno v Berlíně. Byl tady ředitel berlínského muzea. Kde to tam je? Ve sklepě! Ten ředitel čekal, až budou slavní, aby potom mohl říkat, hele já jsem to koupil už v roce šedesát. Oni se vlastně těžko mohou stát slavní, protože neměli už ani co prodávat. To je tragédie našeho regionu."

Říká Meda Mládková, která muzeum otevřela v den svých narozenin. Muzeum bude vystavovat sochy i na pozemku vedle, kde zřídí japonskou zahradu. Muzeum mělo být původně otevřeno už před rokem, avšak srpnová povodeň to vloni znemožnila. Velká voda zalila opravený objekt do výše tří metrů a způsobila škody za 20 milionů korun.

Museum Kampa

"Tři neděle jsme to tady instalovali, něco jsme pověsili, zase sundali. Mám ráda dramatické výstavy. Je vystaven Kupka, také se vše nevešlo asi 30 věcí. Pak je zde umění z Polska, Jugoslávie a Maďarska. Máme tu krásné, jedny z nejkrásnějších věcí od Šimotové, máme krásné tři obrazy od Jitky Svobodové."

V Sovových mlýnech je vystaveno přes 400 uměleckých děl, která budou postupně obměňována. Velký prostor především zaujímají v expozici díla průkopníka abstraktního umění Františka Kupky. O sbírku Mládkové právě díky Kupkovi má prý zájem celý svět.

"Bonn, Paříž, Španělsko, všichni tu výstavu chtějí. Nikdo nemá takovou sbírku Kupky. Sbírka zahrnuje díla od začátku jeho studií až do konce. Můžu ukázat, jak se vyvíjel a to nikdo nemá, proto je tolik obdivovaná. Obrovský ohlas měla například ve Finsku, na to nemohu zapomenout. Nebo v Bruselu. Ředitelka tamního muzea mi ukazovala knihu poznámek a kritik a říkala, že nikdy neměli takový úspěch. Odmítám vystavovat Kupku bez Gutfreunda. Gutfreund měl stejně málo šancí jako Kupka, ještě méně, protože umřel tak mladý. Ačkoliv jeden z nich byl kubista, který neměl rád abstrakci, kubismus je vyústění realismu, a druhý byl abstraktní malíř, který neakceptoval kubismus, tak přesto se navzájem doplňují."

Milovníky výtvarného umění potěší i práce Radoslava Kratiny, Adrieny Šimotové, Stanislava Kolíbala, Karla Nepraše, Jiřího Načeradského a dalších českých a slovenských umělců z 60. až 80. let minulého století. Celoživotní sbírka Jana a Medy Mládkových zahrnuje téměř 1200 děl českých umělců 20. století. Kromě Kupkova díla nabízí 16 soch Otto Gutfreunda, práce Jiřího Koláře, přes 200 obrazů a soch z Polska, Maďarska, bývalé Jugoslávie a Ruska a 50 olejů současných amerických, belgických a francouzských malířů.