Bylo otevřeno Muzeum českého kubismu
Unikátní kubistický Dům u Černé Matky Boží v centru pražského Starého Města se v pátek po dvou letech znovu otvírá návštěvníkům. Nikoli už jako stálá expozice v části domu, ale jako muzeum kubismu. Mluví se už o Muzeu kubismu. Mimo jiné by v prvním patře výhledově měla být otevřena i původní, v kubistickém slohu vybavená kavárna. Více Vilém Faltýnek.
"Je celý pojat jako živý organismus. V prostoru, kde dneska sedíme, bude obnovena kubistická kavárna, její mobiliář bude stejný, v dalších třech patrech jsou výstavní prostory, a to dvě patra trvalá, která se snaží postihnout všechny odnože českého kubismu, ve třetím výstavním patře budou výstavy proměnné. Poslední patro tohoto domu bude využíváno našimi lektory k nejrůznějším workshopům a uvidíme, jak se to zavede, pokud to bude fungovat, tak to bude vynikající, pokud ne, budeme ještě hledat náplň jiného typu." Vedoucí sbírek moderního umění Tomáš Vlček Knížáka doplňuje: "Já doufám, že ke všem těm funkcím, o kterých mluvil generální ředitel, přibyde ještě jedna velmi důležitá: aby to bylo muzeum ohniska zrodu avantgardního umění v Praze včetně literatury (víme, jak úzce byly propojeny například kruhy německé literatury, víme o návštěvách Franze Kafky v ateliérech českých kubistů), a tím že se nám sem podařilo umístit základní díla, nebude to diskuse z okraje, ale přímo z centra."
"U nás se rozrostl kubismus do šíře, která nebyla nikde na světě, vzniká tady architektura, designe - a to jak sklo tak porcelán, plakát, knižní grafika, nábytek, a proto můžeme otevřít muzeum českého kubismu, protože je to fenomén naprosto jedinenčný. A ta jedinečnost je možná ten důvod, proč jsme muzeum otevřeli,"říká ještě Knížák. Výstavní prostor byl oproti původní expozici rozšířen, byť sbírky zůstávají z velké části stejné. Architektem muzea je Stanislav Kolíbal. Jeho úkolem bylo vyřešit nekonvenční nepravoúhlý prostoru kubistického domu s mnoha okny na třech obvodových stěnách: "Tady před několika lety probíhaly výstavy, vystavující instituce taky reagovaly na interiér tohoto domu, ale vesměs reagovaly tak, že řešili prostor kolmými příčkami a tím vlastně drolily ten prostor nas jakési kóje, malinké buňky. Já jsem se rozhodl naopak ve všech hlavních patrech s permanentní sbírkou okna zakrýt až na čtyři, abych přece jen umožnil kontakt s okolím. Každé patro má svůj charakter, jeho hloubka, jeho výšky jsou odlišné. Tímto řešením jsme získali velké výstavní plochy, neporušili jsme objem prostoru a mohl vyniknout Gočárův půdorys."Jedinečná kubistická budova byla postavena architektem Josefem Gočárem v letech 1911 až 1912 je čtyřpodlažní se dvěma mansardovými ustupujícími patry. V prvním patře bývala v prvních letech kavárna, navštěvovaná zejména výtvarníky, výše byly kanceláře. Ve své zcela původní podobě Gočárova stavba zůstala jen do roku 1914.