Bude mít Česko nový Temelín?
Za deset až patnáct let může mít Česko další atomovou elektrárnu. Jde zatím o jednu z možných variant budoucí energetické politiky státu. Konečné slovo bude mít vláda. Blíže už k tématu Zdeněk Vališ.
Letos v červnu zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu návrh šesti variant budoucí energetické koncepce státu. Zároveň jsou definovány priority, které mají být dosaženy do roku 2030. Mezi nimi vévodí požadavek nezávislosti na cizích zdrojích energie, případně na zdrojích z rizikových oblastí. Jinými slovy, vysoký dovoz energetických zdrojů je pro stát riskantní. Dalšími prioritami jsou bezpečnost, která zahrnuje jak bezpečnost zdrojů, tak ochranu životního prostředí, a spolehlivost. V těchto souvislostech je třeba chápat český důraz na co nejdelší využití hnědého uhlí, protože to je jediný energetický zdroj, který vlastníme. Na druhé straně se ale v odborném posudku na návrh Ministerstva průmyslu připomíná, že z hlediska životního prostředí je právě uhlí nejškodlivějším energetickým zdrojem. Nejméně škodlivé jsou naopak jaderná energie a obnovitelné zdroje. Skoro všechny varianty budoucí energetické koncepce státu tedy počítají s dalším provozem stávajících jaderných elektráren. Počítá s nimi i tzv. zelená varianta, jak Radiu Praha potvrdil mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac.
"Energetická koncepce ještě neprošla vládou. Proto není jednoznačně řečeno, že bude upřednostněno jádro před ostatními primárními energetickými zdroji. Ta možnost tady ale je, ministerstvo stojí za zelenou variantou, která se zdá nejekonomičtější pro stát a která má některé - pro stát velmi významné - priority. Mezi nimi je to třeba nezávislost na dovozu primárních surovin z jiných zemí."
Jaderné palivo se sice také musí dovážet, ale to není považováno za příliš velkou závislost. Objemově se tohoto paliva dováží málo, lze si tedy vytvořit zásoby. Důležité ale je, že toto palivo se nakupuje ve stabilních nerizikových zemích. Existuje proto také varianta, která počítá s výstavbou další české atomové elektrárny. Už z bývalé vlády Miloše Zemana zazněly hlasy, že by mohla stát na severní Moravě. Nyní se Ministerstvo průmyslu kloní spíše k lokalitě Temelína. Tamní elektrárna byla stejně původně projektována na výkon čtyř tisíc megawattů. Nakonec byly ale postaveny jenom dva tisícimegawattové bloky. Další dva tisíce jsou tedy ještě k dispozici. Náměstek ministra průmyslu Martin Pecina nicméně připomíná, že jde o běh na dlouhé trati.
"My hovoříme o tom, že pokud bude koncepce schválena, tak začneme v dohledné budoucnosti povolovací proces, který bude samozřejmě v souladu s okolními státy, který bude trvat řadu let a který by měl vyústit v to, že další bloky budou postaveny. Také ale ten povolovací proces kvůli stanovisku rakouské strany může skončit negativně."
Výstavbě nové atomové elektrárny se nebrání ani stínový ministr průmyslu nejsilnější opoziční strany ODS Martin Říman, který je jinak ostrým kritikem současného kabinetu.
"Česká republika bude v příštích deseti až patnácti letech nucena obnovit obrovský potenciál svého energetického průmyslu, asi dvě třetiny elektráren. V tomto ohledu je samozřejmě debata o tom, za co by měly být nahrazeny, zda za uhelné elektrárny standardního typu, za plyn nebo za jádro, legitimní. Já osobně nejsem nepřítel jaderné energie a myslím, že je třeba zvážit všechny varianty, tedy i tuto."
Martin Říman se na rozdíl od náměstka ministra Martina Peciny neobává ani možných průtahů ze strany Rakouska.
"My nejsme provincie Rakouska. My jsme suverénní stát a já doufám, že jím zůstaneme i po ta další léta, co budeme členy Evropské unie. My nemůžeme zakázat něco Rakousku a stejně oni nám něco nemohou zakázat."
Podle odborníků je jistá jedna věc. Nový Temelín by nebyl hybridem sovětské a americké technologie jako ten současný. Také by šlo spíše o menší bloky, které je možné využívat efektivněji než stávající tisícimegawattové. Časopis Týden nedávno napsal, že nová jaderná elektrárna by měla vyrábět elektřinu především pro vývoz. Vychází se prý z toho, že Evropa začne brzy vinou protijaderných nálad v některých zemích pociťovat nedostatek energetických zdrojů. A Česko by z toho mohlo těžit. Mluvčí ministerstva průmyslu Ivo Mravinac tuto spekulaci odmítá.
"To je absolutní nesmysl. Ten, kdo to tvrdí, nečetl návrh energetické koncepce, protože v žádném ze scénářů se nepočítá s vývozem elektrické energie v budoucnu. Kolem roku 2030 už by měl být stav soběstačnosti v elektrické energii, tedy žádná nadprodukce. Dnes vyvážíme 30 procent elektrické energie, ale to je přechodný stav."
Úvahy o výstavbě nové jaderné elektrárny samozřejmě ostře odsuzují ekologická hnutí. Uvádějí, že jde o projev megalomanie. Dnes je Česko druhým největším exportérem elektřiny v Evropě a ekologové tvrdí, že ji ČEZ musí vyvážet za dumpingové ceny. ČEZ ale uvádí, že elektřinu vyváží třeba do Německa za stejnou cenu, za jakou ji prodává v Česku. Také stínový ministr ODS Martin Říman si nemyslí, že ČEZ se nějak cenově podbízí.
"Já si nemyslím, že je to za dumpingové ceny. Co je ostatně ta dumpingová cena, to by bylo na dlouhý rozhovor. ČEZ vyváží za takové ceny, za jaké je schopen prodat. A protože je tady v současné době určitý přebytek kapacit, a to velmi brzo skončí, je samozřejmé, že ČEZ se té elektřiny potřebuje nějakým způsobem zbavit. Nemůžete vyrábět elektřinu na sklad, a tak je výhodnější ji prodat třeba i za nižší cenu, vyvézt, než ji pustit pánu bohu do oken. S tím tvrzením ekologů se lze ztotožnit jen velmi obtížně."
Spotřeba elektřiny navíc v Česku v příštích letech poroste. Podle náměstka ministra průmyslu Martina Peciny ještě Česko nedosáhlo ani průměru Evropské unie.
"Očekáváme, že energetika v tom rozsahu, jak ji navrhujeme obnovit, pokryje potřeby tohoto státu. Počítáme ale s mírným nárůstem spotřeby elektrické energie tak, že se postupně budeme dostávat na průměr zemí Evropské unie. Chci podotknout, že zdaleka průměru Evropské unie nedosahujeme."
Je zde ovšem ještě otázka takzvaných obnovitelných zdrojů. Jejich podíl na celkové výrobě elektřiny by se v Česku měl zvýšit až na osm procent. Na víc už to půjde těžko. Česko prostě podle odborníků k tomu nemá vhodné přírodní podmínky. Například Německo má ve svých větrných elektrárnách šest "Temelínů". Jakmile ale nefouká vítr, mají Němci starosti a hned musí začít elektřinu dovážet ze zahraničí. Podle energetických prognóz Evropské komise si Evropa začíná uvědomovat, že ji v příštích desetiletích hrozí téměř totální energetická závislost na dovozu ropy a plynu. Soběstačnost v energetických zdrojích prý není v Evropě možná, i kdyby byly všechny přímořské státy posety větrníky. Proto také odborníci soudí, že současný ústup od jaderné energie je jen dočasný jev.
