Česko, svět a Evropa. Díl pátý: česko-latinskoamerické vztahy III.
Vztahy komunistického Československa k Latinské Americe určoval především vývoz, ať už národně-osvobozeneckých idejí nebo prostředků k jejich uskutečnění, zbraní a munice všeho druhu. Důležitým mezníkem přitom byla kubánská revoluce. Na nepolitický lov beze zbraní se na jihoamerický subkontinent vydali také cestovatelé Zikmund a Hanzelka, jejichž knižní svědectví se pak stalo nejen bestsellerem, ale na dlouhou dobu také významným zdrojem poznání Latinské Ameriky pro mnohé Čechy a Slováky.
Československu se krátce po únoru 1948 kvůli jednotnému odporu Sovětského svazu a Spojených států nepodařilo proniknout na argentinský zbrojní trh. Jinak ovšem československé zbrojní dodávky do Latinské Ameriky proudily i počátkem padesátých let a způsobily dokonce mezinárodní skandál. Dodávky československých zbraní do Guatemaly na podporu národní a demokratické revoluce Jakoba Arbenze vyvolaly v roce 1954 intervenci Castilla Armase a nakonec způsobily pád Arbenzova režimu.
"V dalších letech byly obchodní styky mezi Československem a Latinskou Amerikou minimální, nicméně zde byl velice silný ohlas té cesty inženýrů Hanzelky a Zikmunda, kdy jejich reportáže a posléze i vydané cestopisy pomáhaly přiblížit naší veřejnosti život a dějiny jihoamerického subkontinentu. A zvláště v díle 'Tam za řekou je Argentina' je velice podrobně popsána aktivita československých kolonií v Argentině, kde v podstatě nadále přetrvával ten macešský vztah, ačkoliv zejména ti staří rodáci, musíme si uvědomit, že přicházela nová, antikomunistická emigrace, která měla vztah k Praze dosti nepřátelský, ale ti staří osadníci tu vazbu nikterak nehodlali přerušit, ale Praha v tomto směru příliš nereagovala. Nicméně ta odezva Hanzelky a Zikmunda byla velice silná,"
připomíná historik Vladimír Nálevka z Ústavu světových dějin UK. Zcela novou kapitolu pak podle něj představuje kubánská revoluce, kdy se Československo v roce 1961 stalo jedním z hlavních dodavatelů zbraní na Kubu.
"Ta čísla, která dnes známe, jsou neuvěřitelná, protože jsem ještě nikdy ve statistikách neviděl takové kvantum materiálu, které bylo posláno do druhé země, jako bylo posláno na Kubu. Ale zase nešlo jen o vojenský materiál, na Kubu odletěla řada poradců, koneckonců Valtr Komárek byl poradce Ernesta 'Che' Guevary, František Kriegel reformoval kubánské zdravotnictví a působila zde i řada dalších; ostatně i otec 'táty pracujícího lidu' Falbr senior byl vedoucím našeho kulturního střediska v Havaně, protože zde bylo, stejně jako v řadě větších případů, využito 'španěláků', španělských interbrigadistů a jejich znalosti španělského jazyka."
A jak připomíná profesor Vladimír Nálevka, kubánská revoluce se nakonec stala i impulzem pro rozvíjení mírového, badatelského zájmu o Latinskou Ameriku.
Pád komunismu v Evropě vedl země někdejšího sovětského bloku k přehodnocení svých zahraničněpolitických priorit. Jestliže vztahy s Latinskou Amerikou nebyly pro Československo životně důležité před rokem 1989, po něm - podle názorů mnohých pozorovatelů ke vzájemné škodě - došlo doslova k vyklizení diplomatických a obchodních pozic.
"Bohužel došlo k tomu, že v té euforii po roce 1990 jsme se domnívali, že trhy v Latinské Americe jsou pro nás zbytečné, že se musíme prosadit především na trzích ve střední a v západní Evropě. Brzy se ovšem ukázalo, že to byla iluze, nicméně se v krátkém čase podařilo zpřetrhat dosavadní vazby, některá velvyslanectví byla uzavřena; a později, zejména od druhé poloviny 90.let jsme s námahou obnovovali to, co jsme tak - někdy až příliš - neuváženě opustili. Dnes opět představují vazby s Latinskou Amerikou solidní fundament, který se dále ekonomicky i badatelsky rozvíjí a navíc k tomu podle mého názoru můžeme připočítat to, že se stále Latinská Amerika, především střední Amerika, Karibská oblast, stává i cílem zájmu českých turistů. Takže poprvé, pomineme-li vystěhovalce, mají vlastně Češi větší příležitost, kterou doposud neměli, poznat na vlastní oči život na západní polokouli,"
uzavírá trojdílné historické obzory o vztazích mezi českými zeměmi a Latinskou Amerikou profesor Vladimír Nálevka z pražské Filozofické fakulty.
