Legendární cestovatel Miroslav Zikmund slaví sté narozeniny
Když se řekne Hanzelka - Zikmund, každému se vybaví dvojice slavných cestovatelů a tatrovka, se kterou podnikali své cesty kolem světa. Miroslav Zikmund slaví 14. února sté narozeniny. Oba jsou cestovatelskou legendou, společně navštívili přes 80 zemí. Při svých cestách proslavili bývalé Československo i vozy Tatra. Znali se už od vysoké školy, a rozdělila je až Hanzelkova smrt v roce 2003.
Pak následovala Jižní Amerika, kde zavítali i mezi lovce lebek v pralesích Ekvádoru. Neznalost místních nepsaných zákonů jim občas připravila krušnou chvilku, ale přízeň domorodců si nakonec vždy dokázali získat. Jejich putování skončilo v Mexiku na podzim 1950.
Miroslav Zikmund ještě třídí materiály, které nestihl
Za tři a půl roku projeli 44 zemí, urazili 111.000 kilometrů, z toho 61.700 ve svém voze. Pořídili 10.000 fotografií a natočili 11 kilometrů filmu. Ostatně ještě dnes Miroslav Zikmund třídí materiály, které nestihl. Prozradil to před pár dny v telefonickém pozdravu posluchačům Českého rozhlasu."Mě chodí spousta dopisů. Čtenáři chtějí alespoň podpis. Také třídím to, co jsem ještě nestihl, a ukládáme to v depozitáři v Otrokovicích, kde se nám v tamní průmyslové škole podařilo zajistit nádherný prostor pro ukládání materiálů a fondů Hanzelky a Zikmunda. Kromě toho snad můžu prozradit, že Česká pošta chystá na 14. února vydání poštovní známky. Takže pisatelé, kteří používají ještě pořád klasický způsob, a hází poštu do poštovní schránky, budou moci od 14. února lepit na dopisy Hanzelku a Zikmunda."
Poštovní známka není jediná, které připomene sté narozeniny Miroslava Zikmunda. Cestovatelům bude částečně věnovaný i zlínský filmový festival. Bude aktivována také radioamatérská značka, na které se budou na krátkovlnných pásmech vysílat do celého světa informace o cestovatelích H+Z. V dubnu bude radioamatérské vysílání rozšířeno i na další značku (OL60ZH) a bude se vysílat na originálním zařízení Jiřího Hanzelky přímo z Tatry 805, která absolvovala druhou cestu.
Padesátiny slavil na Ceylonu
Tu zahájili 22. dubna 1959. Dostali dva lehké náklaďáky Tatra 805 a vyrazili přes Jugoslávii a Turecko na Blízký východ. Pak putovali do Pákistánu a odtud do Indie. Zdolali například horské cesty Nepálu, prokřižovali ostrov Cejlon a než zavítali na zpáteční cestu přes Sovětský svaz, zvládli i deštěm rozbahněnou Sumatru, Novou Guineu proslulou kanibalismem a lidnaté japonské souostroví. Do Prahy na zaplněné Staroměstské náměstí se vrátili v listopadu 1964.Na cestách oslavil Miroslav Zikmund před půl stoletím i své padesátiny. A jak bude slavit letos?
"Já neplánuji nic, ale plánuje se oslava pro členy Klubu Hanzelky a Zikmunda, do jejíž organizace já vůbec nemluvím, protože kdyby bylo po mém, tak bych nejraději neslavil vůbec nic. Když jsem slavil svoje abrahámoviny (50 let), tak se mi podařilo ujet na Ceylon, abych neslavil. Musel jsem tam ale předložit pas. Pan velvyslanec nic neřekl, ale pak mě toho 14. února pozval na výlet na tzv. Konec světa, což je velice nepřístupný kout Ceylonu. Tam se mě chopily dva páry rukou a dostal jsem pořádného hobla. To bylo před padesáti lety. Tentokrát nemám kam ujet, budu muset absolvovat oslavu, kterou Klub Hanzelky a Zikmunda chystá."
Zdá se vám, že ve výčtu navštívených zemí chybí Austrálie? Tu museli při své druhé cestě oželet. Podíval se tam až v roce 1992 pouze Miroslav Zikmund, Hanzelka kvůli zdraví už jet nemohl. V 90. letech se Zikmund znovu vypravil mimo jiné i na Sibiř, Srí Lanku, do Izraele, Egypta a Maroka.
Století pohledem Miroslava Zikmunda nabídl filmový dokument
Miroslav Zikmund ještě nedávno spolupracoval na knize nazvané Zikmund a Hanzelka, s podtitulem S Tatrou kolem světa. Před dvěma lety se podílel i na knižním vydání úspěšného filmu Století Miroslava Zikmunda. Ten měl svoji předpremiéru 1. září 2014 ve Velkém divadle ve Zlíně, a režisérem dokumentu byl Petr Horký."Velké kino, to je největší kino v ČR, má kapacitu asi 1000 míst. Chtěl jsem tu premiéru udělat ve Velkém kině, protože tam byly premiéry všech celovečerních filmů Zikmunda a Hanzelky. Jeden z mých snů spojených s projektem Století Miroslava Zikmunda bylo vrátit Zikmunda a Hanzelku do kin, a nejlépe do plných kin. Říkal jsem si, zkusíme Velké kino, a kdyby se neprodávaly lístky, tak přejdeme do nějakého malého sálu. To kino se opravdu celé vyprodalo. Musím říct, že zážitek z té předpremiéry, a pak i z premiéry v Praze v Lucerně naprosto předčil moje nejdivočejší sny z hlediska toho, jak by to mohlo dopadnout. Na konci obou projekcí sál ve stoje aplaudoval panu Zikmundovi a našemu filmu. Já to vnímám jako obrovský vzkaz, že fenomén H+Z pořád žije."
Podkladem pro film byly Zikmundovy deníky, které si cestovatel psal každodenně od svých šesti let a zaplnil jimi už tři skříně.
Miroslav Zikmund objevoval svět v podobě, v jaké ho už dnes neznáme. Byl v Africe, když končil koloniální systém. Setkal se s lidojedy, s kosmonautem Gagarinem i horolezcem Hillarym. Film tak přinesl osobitý pohled na bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět. Jak dodal režisér Petr Horký, lidé znají kde všude Zikmund byl, ale málokdo ví, jak žije. "Přišlo mi to někdy ještě fantastičtější než jejich cesty," dodal Petr Horký.