Bude mít Česká republika uzákoněno obecné referendum?

Foto: Evropská komise

Zastánci obecného referenda se obávají, že i další pokus prosadit v České republice tento prvek přímé demokracie ztroskotá. Odpovědi na to, odkud tyto obavy pramení, budeme hledat v dnešním vydání rubriky Česko v komentáři. S komentátorem deníku Právo Alexandrem Mitrofanovem hovoří Josef Kubeczka.

Alexander Mitrofanov
V České republice dosud není ustaveno referendum, přestože s ním Ústava už více než deset let počítá. Senát i Poslanecká sněmovna projednávaly za tu dobu návrhy zákonů o referendech již několikrát, avšak ani na jednom se neshodly. V čem je podle Vás zakopaný pes?

"Především v tom, že hlavní pravicová strana v České republice, tedy Občanská demokratická strana, je zásadně proti tomu, aby referendum bylo v našem právním řádu ukotveno zákonem. Členové ODS si myslí, že je úplně dostačující, když jednají jménem občanů jejich zástupci, které si sami zvolili v řádných, demokratických volbách."

Objevují se také hlasy, že zákon o obecném referendu by snad prošel v Poslanecké sněmovně, ale už ne v Senátu. Mnozí senátoři totiž údajně mají obavu, že by si lidé mohli vynutit plebiscit o zrušení horní komory, která má v očích veřejnosti špatné renomé. Myslíte si, že by senátoři byli takového kalkulu schopni?

"Už se něco podobného stalo. Důvody sice nebyly veřejnosti odhaleny, ale už se stalo v minulém volebním období, že Poslanecká sněmovna hlasy sociálních demokratů, komunistů a části lidovců a unionistů schválila návrh zákona o obecném referendu. Právě v Senátu byl ale tento zákon zamítnut a vrácen Poslanecké sněmovně s tím, že souhlasí pouze s referendem dílčím. Tehdy šlo, tenkrát to byla budoucnost, o přistoupení k Evropské unii. Máte tedy pravdu. Senát se skutečně zachoval k obecnému referendu poměrně dost nepřátelsky. Já si ale nemyslím, že senátoři se obávají toho, že je pak lidé v referendu budou chtít zrušit. Pokud vím, je možné upravit, a snad to bylo i v těch návrzích, které podávají většinou sociální demokraté upraveno, že není tak jednoduché a dokonce snad ani není možné hlasovat o změně Ústavy. Myslím, že vyřazení jedné komory Parlamentu České republiky pouhým referendem občanů by snad bylo ošetřeno tak, že by to nebylo vůbec možné, nebo snadno možné. Myslím si tedy, že spíše jde o naladění určitých lidí v české politice a u senátorů, to snad můžeme trochu spekulovat, je silnější než u poslanců. To naladění bych charakterizoval slovem elitářské."

Premiér Vladimír Špidla chce schvalování chystané evropské ústavní smlouvy využít k prosazení zákona o obecném referendu. Předseda opozičních občanských demokratů Mirek Topolánek, který chce referendum jen o euroústavě, to považuje za vydírání. Proč se podle Vás Občanská demokratická strana tak urputně brání uzákonění obecného všelidového hlasování, když už ve svém názvu říká, že je "občanská"?

Foto: Evropská komise
"Na to by měli spíše odpovědět funkcionáři této strany. Realitou ale je, že se občanští demokraté skutečně nikdy netajili tím, že nepovažují za možné, aby lidé, tak říkajíc, 'z ulice' rozhodovali pouhým hlasováním, aby 'ulice', kterou nemají moc rádi, závazně rozhodovala o tom či onom návrhu, o tom, co a jak se bude ve státě dít. Soudím, že tato myšlenka je pro občanské demokraty nepřípustná, protože je to strana založená také na určitém elitářství. Pokud znám občanské demokraty, tak jsou ochotni uznat, že demokracie je nutná, ale končí právě tou demokracií reprezentativní, čili oni budou zvoleni v demokratických volbách, a pak už by si lidé měli počkat na další volby."

Institut referenda je právně či ústavně upraven ve většině evropských zemí, i když pravidla hlasování jsou různá. Jaký charakter referenda by podle Vašeho názoru byl nejvhodnější v českých podmínkách?

"Je to otázka vskutku filozofická. Mluvil jsem o občanských demokratech, ale znám také jednoho významného sociálního demokrata, který je zásadně proti referendu, vůbec s s tím netají, říká to veřejně. Je to dokonce současný druhý muž na kandidátce sociálních demokratů do Evropského parlamentu a patrně bude zvolen europoslancem, bývalý dlouholetý šéf odborů, senátor Richard Falbr. Když jsem se ho ptal, proč je proti referendu, odpověděl zvláštním způsobem, který stojí za zamyšlení. Jelikož Richard Falbr je napůl Španěl, velmi dobře zná situaci ve španělskojazyčných zemích, mimo jiné v Latinské Americe. řekl, že když poznal situaci ve Venezuele, zjistil, že tamní velmi nedemokratický, v zásadě diktátorský režim, postavil veškerá svá rozhodnutí na tom, že diktátor byl pokaždé potvrzen u moci ve všelidovém hlasování. Od té doby nemá Richard Falbr rád referenda. Zdá se mu, že za určitých podmínek mohou být zneužita. Otázka ovšem je, jestli můžeme srovnávat vyspělost lidí ve Venezuele a v České republice. A to je právě ta filozofie, do které se tak trochu dostáváme. Mám pocit, že Češi za těch patnáct let, která uplynula od listopadu 1989, již mnohokrát prokázali, že se umí rozhodnout tak, aby demokracie ohrožena nebyla. Prokázali to v řádných demokratických volbách, prokázali to mnohokrát i tím, že smetli nejextremističtější, nejkrajnější projevy politické nezralosti a agresivity. Mám na mysli například debakl bývalých Sládkových republikánů. Zároveň ale Češi v hojném počtu volí stranu komunistickou, která se sice v této chvíli tváří demokraticky, ale u mnoha lidí vyvolává obavy, zda skutečně demokratická je. Když to shrnu, tak musím konstatovat, že v každém případě lidé v České republice dávají najevo, zda chtějí obecné referendum nebo ne, zprostředkovaně, ale poměrně jasně tím, koho volí do Poslanecké sněmovny a Senátu v demokratických volbách. Jestliže zatím většina této reprezentace není ochotna schválit obecné referendum, pak se dá říct, že české obyvatelstvo také zatím není schopno prosadit názor, že referendum je nutné v obecné podobě."

Hostem u mikrofonu Radia Praha byl komentátor deníku Právo Alexander Mitrofanov.