Karel IV. se mýlil. Získal jen opis evangelia ze šestého století...
Zavedeme vás na Pražský hrad, kde nedávno otevřeli novou stálou expozici. Průvodcem po výstavě Příběh Pražského hradu bude tentokrát Marek Suchý, hlavní archivář Pražského hradu. Ukáže nám nejen z historického, ale i uměleckého hlediska vzácný rukopis - Evangelium svatého Marka, o kterém si český král Karel IV myslel, že získal dokument psaný přímo evangelistou Markem. Mýlil se.
"Zde máme reprezentativní výběr jednotlivých typů rukopisů. Začínáme liturgickým rukopisem, jako je tento sakramentář, misál. Dostáváme se ke kronikářství na Pražském hradě, které reprezentuje Dražický kodex, který obsahuje mimo jiné opis Kosmovy kroniky. Na druhé straně vidíme středověké opisy antických děl. Na jedné straně Aristoteles, na druhé straně Euklidova geometrie. Obzvláště bych poukázal na tento exponát, což je Evangelium svatého Marka, respektive zlomek, který získal Karel IV. za své římské jízdy do Itálie."
Karel IV. tento vzácný rukopis předal jako dar Pražskému kostelu v domnění, že se jedná o dokument, který vlastní rukou napsal evangelista Marek.
"Domníval se, že získal autograf, tedy, že se jedná o evangelium psané Markem. Přitom se jednalo o pozdější opis asi ze šestého století. Získal tyto dvě složky z původně pětisložkového evangelia od akvilejského patriarchy jakožto relikvii."
Výstava Příběh Pražského hradu je natolik rozlehlá a nabízí tolik exponátů, že by se člověk snadno ztratil, pokud ovšem nepřijde s jasnou představou, co chce vidět. S námi výstavu prochází hlavní archivář Pražského hradu Marek Suchý. Nechme se jím tedy vést.
"Tak já bych vám ukázal dva korunní svědky stavby Svatovítské katedrály. Jedná se o listinu Jana Lucemburského z roku 1341, kterou zakládá stavební fond katedrály. Na stavbu daruje totiž určitou část výnosu ze stříbrných dolů v království. Také zde vidíme dva stavební účty z let 1372 - 1378. Na jedné straně vidíme peníze plynoucí do fondu, na druhé straně výdaje na jednotlivé pracovníky, ale i materiál."
V jakém jazyku je toto středověké účetnictví vedeno?
Co se z těch účtů můžeme dozvědět?
"Nejenom kolik si vydělávali jednotliví pracovníci, ale i jaký byl kupován stavební materiál, a to v týdenních intervalech. Důkladným rozborem těchto účtů jsme schopni popsat celou stavbu katedrály týden po týdnu."
Kolik peněz za týden tak mohl dostávat ve středověku řemeslník na stavbě Pražského hradu?
"Záleželo na ročním období. V zimě to bylo méně, v letním období více. Platy se pohybovaly, pokud si dobře vzpomínám, kolem jednoho groše týdně, což byla vyšší hranice," tvrdí hlavní archivář Pražského hradu Marek Suchý. Přestože je výstava koncipovaná jako stálá, některé obzvlášť vzácné exponáty se musí po nějakém čase vracet do depozitáře. Je to, podle kurátorky výstavy Sylvie Blažkovanové, nezbytné pro jejich uchování.
"My jsme připravovali stálou expozici, která by tu měla být 5-10 let. To jsou horizonty na dožití technologií, které jsou do té výstavy vloženy."
Odkud pochází všechny ty vystavené exponáty?
"Sbírali jsme je léta letoucí. Nacházejí se ve sbírkách Pražského hradu. nyní jsou tedy vyndané z depozitáře Archivu Pražského hradu, Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Metropolitní kapituly u sv. Víta. Také jsme oslovili deset pražských institucí s prosbou o zápůjčku předmětů, které u nás nejsou. A to jsou Národní galerie a Národní muzeum."
Organizátoři výstavy doufají, že každý rok do Tereziánského křídla Pražského hradu, kde je stálá expozice umístěná, zavítá aspoň padesát tisíc návštěvníků.
