V muzeu došlo ke střídání slonů
Budova Národního muza v Praze zažila ve dvou dnech velké stěhování. Na odpočinek se po více než 70ti letech stěhoval starý slon a nahradil ho nový. Akci sledovaly se zájmem desítky lidí, protože dveře muzea byly stejně veliké jako slon a byl to nejkritičtější bod celého přesunu. Jak vše dopadlo, to je otázka pro Zdeňku Kuchyňovou.
Naštěstí dobře a nový slon už je muzeu, i když do druhého patra trvá stěhování celý den a dokonce se musí vybourat vchod do expozice. Nejen na odchod starého, ale i na příchod nového slona čekala před muzeum spousta lidí. Nový přírůstek se po odstranění bednění chvíli vznášel na jeřábu a pak už začalo samotné stěhování.
A jak všichni viděli, hodinová akce byla úspěšná, i když se dlouho zdálo, že slon neprojde hlavními dveřmi. Nakonec si všichni oddychli, když se exponát za 600.000 korun dostal do vestibulu a déšť spustil, až když byl pod střechou.Předchozí desítky let tu stával slon z cirkusu bratří Kludských, se kterým se přišli rozloučit všichni pracovníci muzea. Jak uvedl vedoucí zoologického oddělení Miloš Anděra, původně se totiž myslelo, že jde o mládě.
"Byl to slon africký poměrně malého vzrůstu, zvláštní pralesní forma, která se dnes dokonce někdy označuje jako samostatný druh slona. Měl vědeckou hodnotu, ale přece jenom se na něm podepsal zub času a kdyby jste si ho prohlédla, tak na tom povrchu bylo určitě víc sádry, než skutečné kůže. Čili to byl důvod, proč jsme využili nabídky, kterou jsme dostali před třemi roky ze zoo ve Dvoře Králové, kde náhle uhynula slonice Setta a protože v tom roce jsme celkem úspěšně zvládli udělat nový exponát žirafy, tak jsme byli povzbuzení a řekli jsme si, že zkusíme udělat nový exponát slona."
Zachovaly se zde zápisy, jak lidé reagovali na slona v roce 1940?
"Máme tam několik schovaných novinových článků a máme dokonce i telegram, kde Národnímu muzeu cirkus Kludský oznamoval, že mu uhynul slon ve Spišské Nové Vsi a jestli má muzeum zájem, ať si ho přijede zpracovat."Starý slon teď bude uložen na odpočinek v muzejním depozitáři. Miloš Anděra označil jeho stěhování za doslova heroický výkon. Vážil totiž kolem 700 kilogramů a devět mužů s ním mělo co dělat. To slonice Setta je o zhruba 200 kilogramů lehčí. Jejím tvůrcem je renomovaný preparátor Miloš Malucha, který se svým týmem pracoval sedm měsíců.
"Vevnitř je polyuretanové tělo vyztužené laminátem. Kly jsou udělány z pryskyřic, které jsme si nechali přivézt ze Švédska."
Kolik váží jeden kel?
"24 kilogramů, ale to je kel originál. Ty naše kly jsou o něco lehčí, protože pryskyřice nemá takovou váhu jako slonovina. Takže odhadem asi 12 kilogramů."
Na přichycení kůže k modelu použili preparátoři více než 16.000 skob a jehel a na dotvarování svalů a záhybů pak téměř 100 kilogramů modelářské hlíny. Radost nad novým slonem neskrýval ani zoolog Miloš Anděra.
"Já jsem vpodstatě kupoval zajíce v pytli. Viděl jsem ho na fotografiích, ale protože znám Miloše Maluchu jako skvělého preparátora, tak jsem věřil, že se to podaří a opravdu je to perfektní dílo."
Do soboty, kdy se Setta představí veřejnosti u příležitosti pražské Noci muzeí, preparátoři exponát ještě doladí. Slonici nasadí kly, přilepí uši a zaretušují šrámy ze stěhování.