Už se Češi naučili stavět pěkné, účelné a levné domy?
Snad nejslavnější, ale také nejdražší stavbou letošního roku je sportovní areál Sazka Aréna. Získá ale nejprestižnější ocenění v architektuře "Stavba roku 2004"? Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství vyhlásila už po dvanácté tuto soutěž. Letos se přihlásilo kolem šedesáti objektů, ze kterých sedmičlenná komise vybere na přelomu srpna a září pět vítězů. S předsedkyní komise, architektkou Radomírou Sedlákovou jsme se sešli, abychom se jí zeptali nejen na to, jestli jsou Češi dobří stavitelé, ale také, podle jakých kritérií se nejlepší stavba roku vybírá.
"Soutěž se jmenuje Stavba roku, čili posuzuje se to, co dělá dokonalou stavbu dokonalou stavbou. Nejde jenom o architektonické a urbanistické řešení, ale i o úroveň stavebního provedení, vhodnost použitých materiálů, ale i o ekonomickou stránku věci. Nutno přiznat, že jde i o společenský význam stavby a o společenské souvislosti jejího vzniku."
Jak je na tom architektura v ČR ve srovnání s jinými zeměmi. Jsme dobří stavitelé?
"Domnívám se, že česká architektura má právo být dostatečně sebevědomá v evropském kontextu. Dokonce má právo být sebevědomá i z hlediska kvality provedení stavebních prací, protože do začátku devadesátých let měla výborný koncept, ale stavební provedení nebylo dobré. I to byl jeden z důvodů, proč tato soutěž byla vypsána. Chtěli jsme podnítit stavební firmy ke zdokonalování. To se nejlépe dělá při soutěžích. Soutěž je ve dvanáctém ročníku, takže zhruba sedm let musíme konstatovat, že stavební práce jsou lepší. Teď už se architekti nemusí vymlouvat na stavební provedení, samozřejmě existují výjimky. Dnes stavební firmy provedou vše, co si architekti přejí. To, co neumí, s nimi dohodnou, jak nejlépe nahradit. Postavení české architektury je v Evropě rovnocenné, jako postavení České republiky v Evropě. "
Čím se česká architektura odlišuje od ostatních. Máme nějakou specifičnost v tom, jak stavíme?
"Myslím si, že kdybychom chtěli hledat nějakou specifičnost moderní české architektury, tak jedním pólem je přetrvávající obliba nového funkcionalismu, kdy se architekti, často z podnětu investorů, snaží navazovat na tu nejlepší epochu české architektury 20. století, tedy na 20. - 30. léta. Tato vlna byla silná už v první polovině 90. let, nyní je už také na ústupu. Teď velice zajímavým způsobem, ale netvrdím, že je to národní specifikum, se objevují dostavby, různé proměny historických objektů. Samozřejmě že ty, které jsou cenné, jsou rekonstruovány tak, jak mají býti, ale do hry se dostávají objekty, jejíchž architektonická hodnota je už menší, nebo není nutné jí dodržovat. Zdá se mi, že pokud jde o tyto dostavby, jsou to především průmyslové objekty, tak se objevují velice zajímavé náměty, projekty a zajímavě provedené stavby."
