Tajná finanční operace proběhla úspěšně

Státní dluh Česka se na konci letošního 1. čtvrtletí zvýšil na téměř 540 miliard korun. Pokud by chtěl stát tento dluh jednorázově splatit, musel by mu každý občan, včetně kojenců, dát 53 tisíc korun. Rostoucí dluhy přitom neustále zvyšují potřebu státu půjčovat si peníze. A to jde zatím vcelku bez problémů. Více už v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Tajná finanční operace proběhla úspěšně

Státní dluh ČR čtvrtletně od roku 2001 do roku 2004, graf: ČTK

Schéma je standardní pro každý stát. Ten hradí dluh tím, že vydává dluhopisy a zčásti si půjčuje v zahraničí. V obou případech se samozřejmě reálné vyrovnání dluhu pouze odsouvá do budoucna. Dluhopisy pokrývá vláda především schodek státního rozpočtu a jejich emise, jak uvádí Marek Zeman z ministerstva financí, je daná zákonem.

"Podle zákona o státním rozpočtu jsou dluhopisy určeny na krytí schodku státního rozpočtu a na splátky jistin střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, které jsou splatné právě v příštím roce."

Emise dluhopisů je poměrně zaručený způsob, jak získat potřebné prostředky. Stát je totiž považován za poměrně spolehlivého dlužníka., a proto nemívá s umístěním dluhopisů na trhu problém. Má to ale přece jen háček. Pokud chce prodat velký objem dluhopisů najednou, může to podle hlavního ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška ovlivnit jejich cenu.

"Investoři se mohou obávat, že jich na trhu vznikne přebytek, a budou požadovat vyšší výnos, než jsme byli zvyklí. Takže se státu mohou poněkud zhoršit podmínky pro financování svého dluhu a bude muset zaplatit za toto financování větší částky na úrocích."

Vláda, respektive ministerstvo financí, ale našlo způsob, jak předejít vzniku takové nepříznivé situace. I přes vcelku odmítavý postoj České národní banky se ministerstvo financí rozhodlo poprvé v historii vydat dluhopisy v eurech a prodat je na evropských trzích. Smyslem akce bylo najít v Evropě protiváhu českým bankám a získat tak výhodnější podmínky. Domácí instituce by napříště věděly, že mohou mít konkurenci v zahraničí. Ministra financí Bohuslava Sobotku v jeho plánu podpořila dokonce opoziční ODS. Po evropských finančních metropolích se tak rozjeli experti ministerstva financí a na důvěrných jednáních v prvotřídních hotelích lákali západoevropské bankéře ke koupi nových českých cenných papírů. Ve finále pak přijel do Londýna i ministr Sobotka. Jelikož šlo o delikátní transakce, připomínalo vše tajnou vojenskou akci. Výsledek se veřejnost dozvěděla začátkem června. O české dluhopisy byl mezi investory obrovský zájem a vláda získala do státní pokladny o polovinu více peněz, než čekala. Z původní miliardy vydala nakonec dluhopisy za jednu a půl miliardy eur, tedy téměř 50 miliard korun. Náměstek ministra financí Eduard Janota řekl, že díky této "evropské" emisi dluhopisů ušetří stát značnou částku, přestože na žádost České národní banky byla emise zajištěna proti kursovému riziku, tedy tzv. hedžovaná.

"Porovnáváme-li údaje hedžované emise s údaji, které jsou dnes běžné na domácím trhu, tak z toho vyplývá rozdíl, který můžeme číselně vyjádřit asi 170 milióny korun ročně po dobu deseti let. Úspora je tedy asi jedna miliarda sedm set miliónů korun."

Vydání eurodluhopisů podle poradce ministra financí Tomáše Sedláčka ukázalo, že zahraniční investoři hodnotí Českou republiku velmi pozitivně. Jinak by se cena dluhopisů nedostala tak nízko.

Ministr financí Bohuslav Sobotka, foto: ČTK

"Dostali jsme se skutečně velmi blízko úrokovým mírám, jaké mají staří členové Evropské unie, ve kterých je už zavedeno euro."

Ministr financí Bohuslav Sobotka prostě s první velkou vládní půjčkou v eurech zabodoval, protože to bude znamenat úlevu na úrocích ze vzrůstajícího státního dluhu. Argumentů pro vydávání dluhopisů je ale více. Není proto divu, že ministerstvo plánuje další emise v zahraničí. Jejich přesný harmonogram ale Eduard Janota zatím neupřesnil.

"Letos už určitě nebudeme emitovat nic. Kolik budeme případně emitovat v příštím roce, to bude záležet na vývoji výnosových křivek doma a v zahraničí. Dovedl bych si představit, že zhruba dvacet procent našeho dluhu bude financováno z eurobondů a ne z domácího trhu."

Emisím eurobondů jsou nakloněni také ekonomové. To potvrdil i analytik Ivo Nejdl z Raiffeisen Bank.

"Tak velká emise by totiž domácí trh vyčerpala, zatímco v zahraničí se po českých dluhopisech jen zaprášilo. Pokud bude chtít vláda vydat další dluhopisy, bude to snadné, protože vždy najde nové investory."

Tak výhodně, jako České republice, se nepodařilo umístit v zahraničí dluhopisy žádnému středoevropskému státu. Markéta Šichtařová s Volksbank v tom ale vidí také jisté riziko.

"Stát by si mohl zvyknout na to, že je poměrně snadné se v zahraničí zadlužovat a český dluh by se mohl zvyšovat ještě rychleji, než když se stát zadlužuje pouze doma."

Každému je přece jasné, že každý státní dluh se bude muset jednou splatit. Zatím stát, rozumějme občané, platí z dluhu úroky. Ty například jen v tomto roce odčerpají ze státního rozpočtu více než dvacet miliard korun. O to méně je pak možné dát z rozpočtu na školství, investice nebo i do sociální oblasti.