Na noční obloze jsou slzy svatého Vavřince

Na noční obloze se už koncem července začaly objevovat meteority - takzvané Perseidy. Tradiční letní podívané pro astronomomy i pro romantiky tentokrát přeje postavení Měsíce i počasí. Lidově se Perseidám říká také slzy svatého Vavřince, podle data, kdy se nejčastěji objevují. S odborným pracovníkem pražské Štefánikovy hvězdárny Pavlem Najsrem o nich hovořila Lenka Jansová.

Na noční obloze jsou slzy svatého Vavřince

Jak takzvané Perseidy na obloze vypadají a co je na nich pro noční diváky nejzajímavějšího?

"Pravděpodobně každý pozorovatel noční oblohy někdy viděl to, čemu se lidově říká padající hvězda. V podstatě se jedná o meteor, tedy o tělísko, které shoří ve vysoké atmosféře, které se srazilo s našim plynným obalem, to znamená s naší atmosférou. Meteorický roj je v podstatě taková velká srážka nebo průchod země vyšší koncentrací meziplanetární hmoty, takže takzvaných padajících hvězd lítá větší množství."

Jak vysoko nad zemí se tohle všechno děje?

"Částice meziplanetární hmoty se srážejí s molekulami vzduchu už v poměrně vysokých výškách kolem sta kilometrů nad zemí. K takzvanému hoření meteoru dochází kolem 70 km nad zemským povrchem. Není to ale přesný výraz, protože vlastně vidíme světélkující stopu po průletu atmosférou, kde se tělísko rozptýlí."

Co je k pozorování meteorů potřeba?

Štefánikova hvězdárna

"Mnozí návštěvníci hvězdáren se domnívají, že na hvězdárně uvidí dalekohledy něco víc než jinde. Je ale naopak potřeba odejít někam mimo město, mimo veřejné osvětlení, kde je temné nebe a široký rozhled. Perseidy se jmenují podle takzvaného radiantu, místa, odkud zdánlivě meteory vylétají, to znamená podle souhvězdí Persea."

Jaká je letošní podívaná ve srovnání s minulými lety?

"Koncentrace meziplanetární hmoty se v některých případech dá předem určit. Například se určí, že bude větší než obvykle, pak je určitá pohotovost, velké očekávání, ne vždycky se dá ale spočítat úplně přesně na hodinu nebo na minuty, kdy k tomu dojde. V letošním roce se to neočekává, frekvence by měla být kolem 60, některé prameny uvádějí až kolem 100 meteorů za hodinu. Neměl by to být nějaký meteoritský déšť, jak se tomu někdy říká."

Myslíte, že zájem české veřejnosti o podobné jevy stoupá?

"Myslím, že ano, protože stoupá publicita těchto nebeských událostí. Někdy ale musíme bohužel říci, že způsob referování o nich není úplně přesný, že je to někdy trochu přehnaná reklama něčemu, co by chtělo střízlivější vysvětlení."