Bruselu se nelíbí české zpoždění
Ruská vláda minulý týden schválila Kjótský protokol o omezování škodlivých emisí. Pokud toto rozhodnutí ještě schválí parlament, padne poslední překážka k tomu, aby tento světový dokument mohl vstoupit v platnost, i když ho stále odmítá největší světový znečišťovatel Spojené státy. Rozhodnutí Ruska přivítala s velkým uspokojením Evropská komise v Bruselu. Evropská unie je celosvětově hlavním tahounem boje proti emisím. Od příštího roku se také v unii rozběhne tzv. povolenkový systém pro emise. Ten by se měl dotknout největších znečišťovatelů ovzduší. Tento systém sice přímo nesouvisí s mechanismem Kjótského protokolu, ale je v jeho duchu. Do systému bude samozřejmě zapojena i Česká republika. Další podrobnosti už má Zdeněk Vališ.
Od příštího roku by se mělo v Evropské unii začít obchodovat s emisemi tzv. skleníkových plynů. Principem systému je přenesení závazku státu z Kjótského protokolu na jednotlivé podniky. Těm bude stanoven strop pro vypouštění emisí. Ve výši tohoto stropu obdrží podnik povolenky. Pokud podnik vypustí více emisí, bude si muset na toto množství koupit povolenky od jiných evropských podniků, které budou vypouštět méně emisí a přidělené povolenky tudíž ušetří. Jak uvádí Tomáš Chmelík z Ministerstva životního prostředí, podniky by to mělo finančně motivovat ke snižování emisí.
"Ten mechanismus je založen na tržním principu. To znamená, že podnik bude srovnávat, jestli se mu vyplatí snižovat emise nebo naopak nakupovat povolenky. Klíčová bude cena povolenky na trhu."
Jaká bude její výše, to dnes nikdo neví. Počet povolenek pro konkrétní firmy určuje příslušný stát a ten také musí Evropské komisi předložit ke schválení tzv. Národní alokační plán. V plnění směrnice Bruselu má ale Česko jisté zpoždění.
"My jsme měli povinnost podle směrnice připravit legislativu i návrh alokačního plánu k 1. lednu 2004. To se z různých důvodů nepovedlo. Ten skluz už samozřejmě začíná být poměrně citelný. Všimla si toho i Evropská komise, která nás dopisem upozornila, že neplníme povinnosti. My jsme museli vysvětlovat, jakým způsobem chceme ten proces stihnout do začátku příštího roku. Věříme, že se nám podaří do konce roku nastavit všechny potřebné instrumenty tak, aby se ten obchod mohl rozběhnout podle unijního plánu."
"Myslím si, že to musí být ve finále vláda České republiky, protože ta bude schvalovat Národní alokační plán dřív, než bude odeslán Evropské komisi do Bruselu. Myslím si, že ten plán je také určitou vizitkou České republiky v tom smyslu, nakolik jsme schopni se držet toho, co směrnice říká, nakolik jsme schopni ten plán připravit kvalitně."
Je logické, že průmyslové podniky chtějí pro sebe co nejvíce povolenek, tedy měkčí podmínky. Obávají se toho, že když dostanou málo povolenek, budou je muset nakupovat, nebo omezovat výrobu, popřípadě investovat vysoké částky do nových zařízení. Vyšší náklady by je pak učinily méně konkurenceschopné. Pravděpodobnější ale je, že by podniky chtěly vydělávat na prodeji povolenek do jiných zemí Evropské unie. Například polská vláda vyhověla požadavkům svého průmyslu a chce dát do oběhu tolik povolenek, kolik průmysl požaduje. Mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová ale Radiu Praha řekla, že české podniky by neměly být nikterak diskriminované návrhem, který ministerstvo předložilo.
"Návrh ministerstva životního prostředí vychází z prognóz vývoje průmyslu v následujících letech. Navíc i to množství povolenek, které ministerstvo navrhuje, je o něco vyšší, než je současná produkce. My se tedy nedomníváme, že by tím podniky mohly být omezeny. A k tomu Polsku? Poláci ještě v tuto chvíli nemají ten plán Evropskou komisí schválen. Uvidíme, jak se k němu vyjádří Brusel."
