Šedá zóna
V tomto spojení je využitý nezákladní význam slova šedivý - nudný, nevýrazný, neosobitý.
V tomto spojení je využitý nezákladní význam slova šedivý - a to nudný, nevýrazný, neosobitý. Můžeme ho sledovat v následujících kontextech.
- Barevné dětství v <šedé zóně>
- ve třídě se vyskytuje velmi rozsáhlá <šedá zóna>, která v sobě částečně absorbuje i podprůměr
- Ukrajina, Rumunsko a Bulharsko setrvávají v jakési postkomunistické <šedé zóně>, ekonomicky a politicky daleko za Západem, přičemž jejichž zaostávání se rok od roku zvětšuje.
Spojení může ovšem znamenat další význam slova šedivý - pololegální. Legální úplaty? Jak jednat v<šedé zóně> hospodářství ? Zeď mlčení chrání ty, kteří dávají a berou, proto se podaří odhalit jen velmi málo případů.
- většina národa, takzvaná <šedá zóna>, se pohybovala v útulném rozptylu od pasivní rezistence po mírnou kolaboraci, což jí zajišťovalo snesitelný život.
- Z listopadového převratu vyšli lidé disentu jako morální a charakterové vzory. Většina obyvatel ( poněkud pejorativně nazývaná <šedou zónou> ) souhlasila, aby v zemi převzali moc.
- RUDÍ jsme pořád...lepší je být navenek ŠEDÝ a jen v srdci rudý, kšeftu to prospívá, čtyři z pěti lidí mezi Šumavou a Beskydami o sobě tvrdí, že odjakživa byli <šedá zóna>
Velice blízko k tomuto významu má spojení mlčící většina. Jsou to ti lidé, kteří na sebe ve společnosti neupozorňují, jsou dobrými občany a tvoří ve společnosti většinu. Příklady:
- Můj pocit je, že <mlčící většina> Slováků má jiné názory, než které nám prezentují sdělovací prostředky.
- Pokud <mlčící většina> mlčí, pak jako by nebyla. Pokud se politicky nevyjádří, tak neexistuje.
- Radnice přichází do styku jenom s lidmi, kteří řvou a chodí si stěžovat.
Je nutné dát slovo i ostatním a tímto způsobem se dá šance <mlčící většině>.
Z následujícího příkladu vidíme, že je možné toto označení použít i pro menší složky společnosti.
- Posluchači, kteří chodí na mé přednášky, mají klasické rozvrstvení: skupina aktivních, <mlčící většina> a pár příležitostných návštěvníků.
Oba výrazy - šedá zóna a mlčící většina - mají blízko k již dříve probranému spojení slušný člověk.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
