Stát loni snížil plánovaný schodek rozpočtu
Český stát loni hospodařil lépe, než se čekalo. Rozpočtový schodek 93,5 miliardy korun je o 21,5 miliardy korun menší, než schválila Poslanecká sněmovna. Podle ekonomů je výsledek vládního hospodaření překvapivě dobrý. Stejně jako opozice však kabinetu vytýkají, že nedokáže více šetřit. Podrobnější informace má Josef Kubeczka.
"Celkové příjmy byly překročeny o více než 15 miliard korun, kde jednu z výrazných položek tvoří překročení příjmů z daně z přidané hodnoty. K úspoře došlo také v oblasti výdajů, kde se jedná o částku vyšší než šest miliard korun."
Opozice i ekonomové kabinetu vytýkají, že dokáže snižovat schodky pouze zvyšováním daní, zatímco do redukce přemrštěných výdajů se nepouští. Také prezident Václav Klaus komentoval nižší než plánovaný schodek rezervovaně.
"Je to dobře, že to je nižší. Mělo by to být tak o sto miliard, kdybych to označil za velký úspěch."
A co o výsledcích loňského hospodaření státu soudí hlavní analytik Raiffeisen Bank, bývalý ministr financí Pavel Mertlík?
"Tam jsou v podstatě dva základní důvody, proč se tak stalo. Jednak to je vyšší tempo růstu hrubého domácího produktu, než bylo očekáváno. To tempo se přiblížilo čtyřem procentům, přičemž odhady ministerstva financí, na nichž byl rozpočet zkonstruován, byly na úrovni mírně přesahující tři procenta. Je tam tedy rozdíl téměř celého procentního bodu, který se samozřejmě projevil ve vyšších příjmech státního rozpočtu z titulu vyššího objemu vybraných daní. Naproti tomu na straně druhé zafungovala reforma veřejných financí jednak dalšími daňovými úpravami, a jednak i určitými omezeními na výdajové stráně, které se týkaly zejména souvztažnosti se systémem nemocenského pojištění."
Opozice ale vládě vytýká, že není problém zvedat příjmy státního rozpočtu zvýšením daní, ale mnohem přijatelnější by bylo, kdyby se podařilo snížit schodek státního rozpočtu ušetřenými penězi.
"Bezesporu vláda mohla a bylo by žádoucí, aby tempo škrtů bylo vyšší, než jak je tomu v současnosti. Na straně druhé, podíváme-li se na vývoj hrubého domácího produktu za první tři čtvrtletí roku, kde známe čísla, tak se ukazuje, že na rozdíl od předchozích dvou let, kdy veřejné výdaje přispívaly poměrně významně k růstu hrubého domácího produktu, tak jejich dopad v současné době je mírně restriktivní, někde na hranici mezi neutralitou a mírnou restriktivností. Čili ty reálné výdaje ve skutečnosti mírně klesají. Cenou za to, že by klesaly rychleji, by byla určitě také menší tvorba hrubého domácího produktu z titulu nižšího příspěvku veřejných výdajů k tvorbě agregátní poptávky. Jde tedy o dávkování těchto opatření a já osobně si myslím, že to tempo škrtů mohlo být řekněme o deset až dvacet miliard korun vyšší, ale více asi těžko."
Pro letošní rok Pavel Mertlík očekává podobný vývoj státních příjmů a výdajů. Do budoucna však zdůrazňuje nezbytnost reformy penzijního systému a financování zdravotní péče.
