Volební kampaň se letos točí kolem státního dluhu

K hlavním tématům letošních voleb patří veřejné finance, nebo přesněji enormně narůstající státní dluh. Jednotlivé politické strany do svých volebních programů zařadily i návrhy, jak zemi vyvést z hospodářské krize a obnovit hospodářský růst. Této prioritě se věnuje i Naďa Bělovská ze stanice Radio Česko:

České veřejné finance v minulých letech nepatřily mezi volební rozbušky, a není divu. Český veřejný dluh sice neustále rostl, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se ale dlouho držel na bezpečných úrovních. Teprve v posledních dvou letech se situace dramaticky změnila a krocení státního dluhu začalo předvolebnímu boji chvílemi dokonce dominovat. Zadlužení Česka totiž dosáhlo takové úrovně, že mu politické strany musely chtě nechtě přizpůsobit svou volební rétoriku, říká politolog Jan Kubáček:

Jan Kubáček

"Ukázalo se, že najednou i Češi si uvědomují, že pokud bude mít problém stát a veřejná kasa, tak velmi rychle začne mít problém i jejich domácnost, potažmo jejich peněženka. Je to dáno i tím, že politici náhle začali promlouvat jiným jazykem. Už nemluvíme o státním dluhu v řádu milionů a miliard, ale v řádu tisíců. A najednou si lidé uvědomují, že právě narozený Čech či Češka dluží nějakých sto třicet sedm tisíc. A to je najednou jiná částka, než když se mluví o miliardách a o nějakém imaginárním dluhu, který jakoby patří všem, ale zároveň nikomu."

K tomu, že voliči začali brát ekonomická témata vážně, přispívá podle Kubáčka například i současná kritická situace Řecka:

"Protože se poprvé ukazuje, že ekonomika může být velmi naléhavá. Že opravdu promlouvá do toho, jaký důchod budete brát, jaké budete mít zaměstnání, jaký plat budete dostávat. Jestli to zaměstnání bude stabilní, nebo bude hrozit, že v řádu měsíců budete moci tu práci ztratit. Začne se také řešit, kolik dáváme peněz na silnice, co zdravotnictví, do sociální sféry, ale také do budoucích důchodů. Tím, že teď dojde k velkému demografickému výkyvu, bude to téma mnohem naléhavější, protože zkrátka životní úroveň nemáme špatnou, ale začínáme se o ni čím dál víc bát."

Pavel Mertlík

Strany proto přispěchaly s vlastními návrhy na řešení ekonomické krize a snížení vysokého rozpočtového deficitu. Zatímco pravice dává přednost snižování výdajů, levice operuje spíše se zvyšováním daní. Hlavní ekonom Raifeissenbank Pavel Mertlík považuje v současné situaci za zásadní, že se Česká republika po volbách bez zvyšování daní neobejde. Bude záležet jen na tom, jaké daně si strany pro zvyšování vyberou. A to by měly dopředu jasně říct:

"To je skutečně věc politického rozhodnutí, protože zvyšování daní je vždycky nepříjemné. Zvyšování různého druhu daní ale zasáhne různé příjmové skupiny obyvatelstva, různé zájmové skupiny a podobně. Myslím, že nelze obecně říct, že zvýšení nepřímých daní je lepší než zvýšení přímých daní. Prostě znamená jiné rozložení daňového břemene a politické strany se profilují podle svých voličských základen. Měly by ale jasně, říct, jakým způsobem to chtějí dělat,"

uzavírá Pavel Mertlík.

Zítra se v krátkém seriálu předvolebních příspěvků Radia Česko budeme věnovat dalšímu z velkých témat letošní kampaně - a to boji proti korupci.