Vychází 400 let starý spis Jana Jessenia o anatomii

Dnešní téma nebude vyloženě literární. Prostřednictvím knižní rubriky se vrátíme o čtyři staletí nazpět, do doby, kdy se v Praze na Universitě formovaly základy medicíny. S hostem Radia Praha, přednostou anatomického ústavu 3. lékařské fakulty v Praze, prof. Josefem Stinglem, budeme hovořit o jeho dávném předchůdci Janu Jesseniovi.

Postavu Jana Jessenia, slavného lékaře, který v roce 1600 v Praze poprvé předvedl veřejně pitvu člověka, popisuje Vladimír Körner ve svém románu Lékař umírajícího času.

Poslech v RealAudio

Byla to cesta k pochopení tělesné stavby a orgánů, přispěl tak zásadně k rozvoji české medicíny. Posléze se dal do diplomatických služeb u císařského dvora a po bitvě na Bílé Hoře v roce 1620 skončil mezi 27 českými pány popravenými na Staroměstském náměstí v Praze. Dnes ale nebude řeč o Körnerově románu. Na stole přede mnou leží novinka z produkce nakladatelství Karolinum, reprint latinského spisu Jana Jessenia z Jasené, "Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze L. P. MDC, k níž byl přičleněn traktát o kostech."

Podle profesora Josefa Stingla z 3. lékařské fakulty UK byl tento spis vytvořen na základě přednášky k divákům sledujícím jeho veřejnou pitvu:

"V té době probíhaly pitvy většinou tak, že profesor seděl vysoko nad tělem za katedrou a jeho pomocník prosector tělo pitval, vyjímal orgány, ukazoval veřejnosti nebo studentům a profesor slovně, případně dlouhým ukazovátkem ukazoval orgány, o kterých se mluví. Čili ona to v podstatě byla přednáška. Pitva trvala čtyři, pět, šest dnů, čili to byl celý přednáškový cyklus. Ta kniha je vlastně sepsanou Jesseniovou přednáškou, ale bereme ji za dokonalé literární dílo jako takové.

Reprezentativní publikace Karolina obsahuje jak reprint původního tisku, tak i jeho soudobý český překlad. Čteme tu například:

Poslech v RealAudio

Komu byla Jesseniova kniha určena? Vysvětluje profesor Josef Stingl:

Profesor Josef Stingl, foto: www.eaca-aeac.org

"V roce 1601 byla Jesseniova kniha s popisem jeho první pražské anatomické pitvy určena široké veřejnosti, šlechtické, vědecké, světu učensců, kteří v té době v Praze pobývali. Bylo to v rudolfinské, renesanční době a anatomie patřila tehdy k základním medicínským oborům, které se bohužel v tu dobu v Čechách nepěstovaly, protože lékařská fakulta prakticky neexistovala. Jeho popis pitvy a stavby lidského těla měl být prvním úvodem pro českou veřejnost k seznámení se se stavbou a fuknkcí lidského těla. Jessenius sám nebyl velkým objevitelem. On parafrázoval, a také v knize je to vidět, Aristotela, Vesalia a řadu dalších anatomů, kteří se před ním věnovali pitvě lidských těl."

Když čtete ten Jesseniův spis, vzbuzuje ve vás úsměv?

"Ne. Já si velice vážím jejich tehdejších pracovních postupů, jejich studia... Musíme si taky uvědomit, že v tu dobu se lidská těla nekonzervovala, čili pitva musela probíhat velmi rychle, byla odpudivá pro postupně narůstající rozklad pitvaného těla a zápach. Stejným způsobem se pitvalo v Padově. Pitvali se zločinci, často se pitvalo nelegálním způsobem, těla se získávala ze šibenic, z popravišť, z pohřebišť. Byla to velice pochmurná doba a například v Padově mají krásně uchovávané muzeum Theatrum anatomicum, kam se do středu oválné místnosti přiváželo tělo, které pak bylo pitváno na lodi, a v případě, že se blížila policejní kontrola, tělo se opět shodilo zpět do člunu a odvezlo po kanálu za Padovu, kde se zlikvidovalo. Takže to byly velmi romantické a zvláštní doby. V současnosti už jsme někde jinde."

Čím bude tahle kniha zajímavá pro laického čtenáře?

"Ona vlastně nebyla napsána jako absolutně vědecký traktát, ale byla skutečně už tehdy napsána pro nejširší veřejnost, jako jakési populárně vědecké dílo. V tom smyslu může poslopužit i dnes. Každý, kdo by se chtěl začít informovat o tom, jak tělo vypadá, může si tuto knížečku přečíst a dostane se mu poučení, jaké názory panovaly v renesanční době."