Zámek Opočno se možná vrátí státu

Stát má šanci získat zpět od rodiny Colloredo-Mansfeldů východočeský zámek Opočno. Ústavní soud totiž zrušil rozhodnutí obecných soudů, které zámek potomkům šlechtické rodiny navrátily. Případ se tak dostává opět na začátek. Rychnovský soud bude muset buď rozhodnout o vrácení zámku státu, nebo lépe obhájit svůj dřívější verdikt a ponechat ho v majetku Colloredo-Mansfeldů. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.

Zámek Opočno, foto: ČTK

Spor o zámek Opočno se táhne už od roku 1991. Podle Ústavního soudu všechny nižší instance chybně posoudily důkazy o tom, zda Josef Colloredo-Mansfeld vyplnil tzv. dotazník ke stanovení německé národní příslušnosti a tím se stal osobou státně nespolehlivou. Pak by totiž byla konfiskace jeho majetku oprávněná a jeho dědici by neměli nárok na restituci. Výroky soudů napadli památkáři, které rozhodnutí Ústavního soudu potěšilo. Více už ředitel pardubických památkářů Jiří Švec.

"Soudy měly od nás k dispozici jeho vlastnoručně psaný životopis z roku 1945, kdy přiznává, že tu žádost o říšské občanství vyplnil, ale tu žádost se nepodařilo dohledat."

Obecné soudy letos na jaře proto nařídily, že pokud nebude předložen důkaz o tom, že se Josef Colloredo-Mansfeld přihlásil k německé národnosti, platí vydání majetku jeho dceři Kristině. Podle pracovníků památkového ústavu byla přihláška k německé národnosti v letech 1945 až 1947 v pražském archivu, ale později zmizela.

Verdikt Ústavního soudu vyvolal rozpaky na radnici v Opočně na Rychnovsku. Jak uvedl starosta Zdeněk Filip, radnice by byla ráda, aby spor už byl rozhodnut, neboť další několikaleté jednání by mohlo ohrozit údržbu celého zámku, který je perlou východních Čech.

"Já sem vždy podporoval vrácení zámku původním majitelům, protože jak od lidí, kteří pana Colloredo-Mansfelda znali, tak od lidí, kteří mi psali dopisy, všichni se o něm vyjadřovali velmi pěkně a nikdy nepadlo slovo, že by on spolupracoval s Němci, protože v roce 1942 byl německou říší vyhnán z Opočna s nemocnou manželkou a s malou dceruškou, takže si myslím, že ta spolupráce tedy asi nebyla."

Kristina Colloredo-Mansfeld

Verdit Ústavního soudu může být precedenční i pro další restituční spory. Znovu totiž potvrdil hranici pro vydávání majetku až od nástupu komunistického režimu v roce 1948, zdůrazňuje advokát Národního památkového ústavu Miloš Hošek.

"Ústavní soud zcela jasně řekl, že ta hranice stanovená zákonem je neměnná."

Růženě Valáškové, která Kristinu Colloredo-Mansfeldovou zastupuje, se verdikt Ústavního soudu nelíbí.

"V tomto státě neexistuje spravedlnost a ať nikdo neříká, že soudci jsou takoví, jací by měli být. Zase to bude trvat několik roků."

Advokát rodu Vlastimil Nedomlel řekl, že chce verdikt napadnout. Jednou z možností je i soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Kristina Colloredo-Mansfeld vede další spory o pozemky či cenný kočár rodu Colloredo-Mansfeldů. Domáhá se vydání zhruba 13.000 předmětů z mobiliáře zámku. Památkový ústav jejich hodnotu odhaduje na více než miliardu korun.