Filmové Příběhy obyčejného šílenství Petra Zelenky jdou do kin

Na první neveřejné projekci shlédl redaktor Vilém Faltýnek film Příběhy obyčejného šílenství. Pokud je vám název povědomý, nemýlíte se. Scénáristou a režisérem snímku je Petr Zelenka, který v roce 2001 pod stejným názvem uvedl na jevišti Dejvického divadla v Praze svoji divadelní hru. S drobnými dějovými posuny příběh v následujícícm týdnu vstoupí i na plátna kin.

Z filmu 'Příběhy obyčejného šílenství'

Režisér Knoflíkářů a Roku ďábla Petr Zelenka natočil nový film. Na základě své úspěšné divadelní hry Příběhy obyčejného šílenství napsal celovečerní smutnou komedii o mírných vyšinutích, jimiž je prostoupen svět třicetiletého letištního zaměstnance Petra, jeho rodičů, kamarádů, sousedů a lásek. V hlavní roli prokazuje svoji hereckou suverenitu - stejně jako na jevišti Dejvického divadla - Ivan Trojan. Co o novém snímku Petra Zelenky soudí filmová recenzentka Mirka Spáčilová?

"Mě osobně se ten film líbí, ale trochu se bojím toho, že je to jiný Petr Zelenka a že publikum, které chodilo na svého rebela a provokatéra, bude překvapeno. Není to asi typ kultovního filmu, jako byli Knoflíkáři nebo Samotáři, čili typ filmu, na který by určitá skupina vesměs mladých lidí chodila opakovaně, v partě, třeba třikrát, čtyřikrát. Ale zase je možné, že tenhle film přitáhne úplně jinou, třeba ne tak početnou, skupinu lidí."

Režisér Petr Zelenka (vlevo) a Ivan Trojan

V čem je ta nová kvalita? Čím jsou Příběhy obyčejného šílenství nové?

"Podle mě je to Zelenkův nejněžnější film. A vidím tam úplně nový vztah jak k filmařině, protože zmizely ty různé efekty, které byly víc na odiv jako vděčný nápad, a taky tady je nový vztah k postavám. Podle mě poprvé Petr Zelenka dává najevo, že ty své postavy má rád, že s nimi svým způsobem soucítí, že je nekarikuje, neuráží, byť jsou pořád nějakým zvláštním způsobem pokřivené. Vlastně jim nic nezazlívá a nevystavuje je posměchu a ironii, což je myslím hodně změna."

A v čem vidí novum tohoto svého filmu režisér?

Ivan Trojan ve filmu 'Příběhy obyčejného šílenství'

"Já zas těch filmů nemám tolik, abych si dokázal vytvořit nějakou linii svých filmů a posoudit, jestli tenhle film z ní vybočuje nebo ne. Myslím, že se dá poznat, že to je můj film, takže z té linie zas až tak nevybočuje. A jestli je trošku pokornější nebo jemnější nebo vážnější, to těžko říct. Asi to tak je."

Překvapil vás ten veliký ohlas, který v divadlech vyvolala vaše hra? Jak vlastně najednou objela všechny regionální scény...

"To mě překvapilo, skutečně, no...! To bylo hrozně příjemné. Já bych řekl, že jenom takovýhle typ překvapení má vlastně cenu. To je to, v co člověk vlastně doufá. Veškeré jiné ohlasy nejsou pro autora moc podstatné. To bylo hezké - no a pořád to tedy trvá!"

Prostě jste se trefil.

"Nějask jsem se trefil, ale tady vlastně nebyla konkurence, tady nikdo... Není to tak, že by nikdo nepsal původní hry, ale ty podmínky, které já jsem měl, to znamená nějakou zkušenost s dramatickým textem - filmovým, naprostou svobodu v zadání, plus vynikající herce v Dejvickém divadle, a plus takové citlivé vedení od toho Mirka Krobota, který tím vlastně jak mlčel, mě směroval, tak tyhle šťastné elementy, které se sešly, to nebývá často. Takže tím to bylo," ohlíží se za úspěchem divadelních Příběhů obyčejného šílenství režisér a scénárista filmových Příběhů obyčejného šílenství Petr Zelenka.