Nejlepším filmem za rok 2020 se stal Šarlatán. Příběh léčitele, jehož dar byl i přítěží

Ivan Trojan, foto: ČTK / Roman Vondrouš

Čenu Český lev za nejlepší celovečerní film roku 2020 získal snímek Šarlatán. Akademici filmu o lidovém léčiteli Janu Mikoláškovi udělili celkem pět cen z jeho 14 nominací.

Drama Šarlatán vzniklo podle scénáře Marka Epsteina a sleduje život léčitele a bylinkáře, který léčil statisíce lidí, byl ale perzekvován nacisty i komunisty. Stávalo se, že před jeho domem čekaly na vyšetření davy lidí. Mezi jeho klienty patřila rodina továrníka Ringhoffera, malíř Max Švabinský či prezident Antonín Zápotocký. Po jeho smrti byl Mikolášek zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k několika letům vězení a propadnutí majetku.

Šarlatán získal také cenu za režii, kterou si na dálku on-line převzala Agnieszka Hollandová. Bylo to pro ni druhé ocenění za režii v rámci Českých lvů, získala ho už za sérii Hořící keř. Úspěšný byl také Ivan Trojan, který ztvárnil roli léčitele Mikoláška. Získal cenu ze nejlepší mužský herecký výkon. Rodina Trojanova dokonce dodala do filmu tři herce.

Ivan Trojan a Magdaléna Borová,  foto: ČTK / Roman Vondrouš

Nejvíc ocenění posbíral film Bohdana Slámy Krajina ve stínu

'Krajina ve stínu',  foto: ČT

Ještě o jednoho Českého lva víc, než nejlepší film získal snímek Bohdana Slámy Krajina ve stínu. Z 15 nominací jich posbíral šest. Drama z vesnice v pohraničním Vitorazsku inspirované skutečnými osudy vynesla prvního Českého lva herečce Magdaléně Borové. Dostala ji za hlavní roli Marie Veberové, Češky smýkané tragédiemi sudetských dějin.

Krajina ve stínu vypráví, jak do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Hlavní hrdinka Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné.

Nejlepší dokument: V síti. Z lovců se stali lovení

Tereza Těžká ve filmu 'V síti',  foto: ČT

Cenu za nejlepší dokument získal odvážný dokumentární experiment V síti. Otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Režie se ujali Vít Klusák a Barbora Chalupová.

Virtuální predátoři se často skrývají za falešným dětským profilem, což jim usnadňuje oslovit „vrstevníky". Snaží se z dítěte vylákat obnažené selfie. Jakmile se jim to podaří, začnou ho vydírat tím, že jeho fotky zveřejní například na Facebooku, nebo rozšíří na jeho škole.

Vít Klusák a Filip Remunda,  foto: ČTK / Roman Vondrouš

Příběh filmu nekončí u monitoru počítače, ale pokračuje schůzkou herečky alias „dvanáctileté dívky" tváří v tvář s predátory. A to pod dohledem ochranky a šesti skrytých kamer. Natáčení se uskutečnilo pod dohledem ředitelky Linky důvěry, psycholožky, sexuoložky, právníka a kriminalisty se specializací na kyberkriminalitu.

Cenu za mimořádný přínos kinematografii získal režisér Hynek Bočan

Cenu za mimořádný přínos české kinematografii při udílení cen Český lev dostal režisér a scenárista Hynek Bočan. Dvaaosmdesátiletý tvůrce proslul celou řadou celovečerních filmů a seriálů. Oceňovanou je spolupráce s bývalým politickým vězněm, spisovatelem a scenáristou Jiřím Stránským. Z jejich dílny pochází například film Bumerang nebo seriál Zdivočelá země, které realisticky dokumentují zrůdnost komunistického režimu. Bočan za své dílo získal i ceny na prestižních festivalech v zahraničí.

Hynek Bočan,  foto: Jan Sklenář,  ČRo

Popularitu si získaly jeho Rychlé šípy, Záhada hlavolamu nebo Slavné historky zbojnické. Některé filmy byly dlouho v trezoru. Třeba snímek z období třicetileté války Čest a sláva, který byl oceněn na festivalu v Benátkách nebo tragický příběh mladého vychovatele ve filmu Pasťák.

Letošní 28. ročník udílení Českých lvů se konal bez diváků. Na místě byly jen asi dvě stovky lidí, hlavně nominovaných a předávajících. Všichni museli podstoupit test na covid-19, několik lidí kvůli pozitivnímu výsledku pořadatelé na ceremoniál nepustili.