Cizinci pomohou vyřešit nedostatek lidí v aktivním věku
Obyvatel České republiky ubývá a populace stárne. Už za 25 let bude chybět více než 400 tisíc pracovníků. Pokud se nepodaří tyto trendy změnit, hrozí, že do důchodu se bude odcházet výrazně později. V této souvislosti je pozitivní příchod cizinců, kteří tak mohou vyřešit nedostatek lidí v aktivním věku. Více se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.
"To znanemá, že stav kolem roku 2050 předpokládá, že prakticky každý sedmý občan ČR by byl imigrant."
Jak uvedl místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal, to sebou přínáší řadu dopadů jednak do sféry vzdělávání, sociálního zabezpečení či bezpečnosti státu. Změny se dají očekávat v kultuře, ale i ve stravování. V Česku je však oproti jiným státům Evropy cizinců, kteří zde žijí legálně, stále velice málo - pouze 254 tisíc lidí, potvrdila Bohdana Holá.
"Cizinci žijící v ČR nad jeden rok tvořili 1,8 procenta české populace, což je velmi nízký průměr ve srovnání s evropskými zeměmi. Například v Lucembursku je podíl cizinců téměř 37 procent. Kolem deseti procent je v Rakousku a Německu."
V České republice žije nejvíce občanů Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Polska a Ruska. Přicházejí hlavně z ekonomických důvodů. Jejich počet začal narůstat zhruba v polovině devadesátých let. Například v roce 1994 zde žilo 77 tisíc cizinců, nyní je to dva a půlkrát víc.
"Nejvíce se usazují v Praze, zde žije více než 100 tisíc cizinců. Lidé z našich sousedních zemí se usazují v pohraničí té země ze které pocházejí. Specifická je situace občanů Vietnamu, kteří se více usazují v Karlovarském a Ústeckém kraji a občanů Ukrajiny, kteří jsou soustředěni v centru ČR."Jaká je věková struktura cizinců?
"Velká většina cizinců je soustředěna ve věkové skupině 25 až 39 let. Dětská složka populace a poproduktivní složka je u cizinců naprosto zanedbatelná."
V České republice už od roku 2003 probíhá pilotní projekt aktivního výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Snaží se do naší země přivést odborníky a usnadnit jim i jejich rodinám integraci. Jak uvedla Helena Špirková z ministerstva práce a sociálních věcí, projekt se původně týkal Kazachstánu, Bulharska a Chorvatska.
"Od 1. října 2004 byl rozšířen na další dvě cílové země Moldavsko a Bělorusko. A zároveň pro další cílovou skupinu - zahraniční absolventy českých vysokých škol od školního roku 2003/2004. V budoucnu se uvažuje o rozšíření na další akademické roky bez ohledu na zemi původu."
Účastníci projektu mohou žádat o trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě už po dvou a půl letech. Aby mohli do projektu vstoupit, musí splnit řadu podmínek - mezi kritéria patří například věk, vzdělání, předchozí pobyty v ČR, znalost jazyka a podobně.
"Celkem bylo přijato 266 žadostí, z nich bylo vybráno 255, tudíž 11 žadatelů zatím bylo neúspěšných."
Jak dodala Helena Špirková, nejvíce úspěšní byli Bulhaři. Do Česka jich přišlo 165. Účastníci projektu pracují v nejrůznějších oborech - nejvíce v technických, ale jsou mezi nimi také umělci, zdravotníci, vědečtí pracovníci a informatici.