V ČR pracuje zhruba 13 procent cizinců

Foto: skeeze / Pixabay, CC0

V Česku pracuje víc než 600 tisíc cizinců, což je zhruba 13 procent všech zaměstnanců. Ještě v roce 2006 to bylo pouze 6 procent. Většinu cizinců tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, významný podíl mají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska.

Foto: skeeze / Pixabay,  CC0
V ČR se více usazují lidé ze zemí mimo EU. Mají tu častěji vlastní rodiny a děti. U občanů unie naopak převládají pobyty přechodné. Cizinci v Česku jsou většinou lidé mezi 30 a 40 lety. Velmi nízký, přes pět procent, je podíl lidí ve věku přes 65 let.

Každý třetí pracující cizinec v Česku je Slovák a každý pátý Ukrajinec - přibližuje expertka Českého statistického úřadu na mezinárodní migraci - Jarmila Marešová:

"Rostou zejména počty Rumunů, Bulharů a taky Slováků. Vidíme výrazný nárůst od roku 2015."

Počty cizinců pracujících v Česku odpovídají tomu, jak se zrovna daří ekonomice. Například v době krize mezi roky 2008 a 2011 klesl počet Ukrajinců z 81 tisíc na 35 tisíc. Od roku 2015 jejich počet zase roste, až na 121.000 v roce 2018. Právě Ukrajinci dostávají v Česku za stejnou práci až pětinásobek toho, co doma.

"Spousta cizinců tady vydělává víc, než Češi. Dělají ale mnohem víc přesčasů. Chodí sem za prací a proto život věnují práci, takže mají v průměru delší pracovní dobu, než mají Češi," uvedl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.

"Ve specializovaných profesích dosahují cizinci i výrazně vyšších mezd. Například v informačních a komunikačních činnostech dosahuje průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů dokonce 65.000 Kč hrubého," upozornil Dalibor Holý. Také Ukrajinci často přicházejí s vysokoškolskými diplomy. Často však končí na neodborných nebo hůře placených pozicích, protože jsou problémy s uznáváním jejich titulů.

Kvóty na pracovníky se rychle vyčerpaly

Firmy využívají režim pro zrychlené přijímání kvalifikovaných pracovních sil ze zahraničí. Velmi rychle se vyčerpaly kvóty hlavně na pracovníky z Filipín (1000 ročně). Vysoká je také poptávka po zaměstnancích z Běloruska (800 ročně), Kazachstánu (300) a Mongolska (1000).

Zaměstnanci tu platí daně. Například letos z práce 40.000 Ukrajinců získá rozpočet na daních a odvodech deset miliard korun.

Expat centrum má cizincům pomoci s adaptací

Foto: anhngoc1397 / Pixabay CC0
Po vzoru dalších evropských metropolí v Praze vzniklo Expat centrum, které má cizincům pomoci s adaptací v České republice. Budou tu mít k dispozici kontakty a informace, budou se tam konat i vzdělávací akce.

"Asi každý, kdo někdy studoval či pracoval v zahraničí, ví, jak obtížné jsou první kroky v neznámém prostředí a jak cenná je každá pomoc, která mu umožní těžké začátky zvládnout. Proto existují Expat centra. Já jsem moc rád, že se do této rodiny přidala i Praha," uvedl pražský radní Vít Šimral (Piráti). Expat centrum vzniklo už v roce 2010 také v Brně.

V Praze je každý sedmý obyvatel cizinec. Podle dat k 31. prosinci 2018 tu žije víc než 51 tisíc Ukrajinců. Následují Slováci, jichž je v Praze přes 31.500, a Rusové, kterých tu bydlí téměř 24.000. Dohromady příslušníci těchto zemí tvoří víc než polovinu cizinců v Praze. Čtvrtou nejpočetnější skupinou jsou Vietnamci, kterých v Praze žije přes 13.000.