Reforma paktu stability podle ministra Sobotky Česku vyhovuje

Lídři Evropské unie se v úterý dohodli na kompromisu, který pro země, kde se platí eurem, zmírňuje podmínky takzvaného paktu stability. Ten má přitom chránit společnou měnu tím, že stanoví pravidla pro rozpočtové hospodaření. Reforma se samozřejmě dotkne také Česka, i když ještě nepatří do eurozóny. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise

Základní pravidla paktu stability se nemění - rozpočtový schodek do tří procent a veřejný dluh do 60 procent hrubého domácího produktu. Nové by ale mělo být to, že po překročení rozpočtového schodku nepřichází hned hrozba sankcí. Hříšník může vyšší rozpočtový schodek vysvětlit nějakou mimořádnou situací. Jak naznačuje ministr financí Bohuslav Sobotka, najít výmluvu pro dluhy nebude vlastně vůbec těžké.

"Nyní bude při výkladu paktu přihlíženo k ostatním okolnostem, které souvisí s aktuální hospodářskou situací země, zda země provádí nějaké důležité strukturální reformy, do jaké míry je ono tříprocentní kritérium překračováno. Bude samozřejmě poskytnut i o něco delší čas pro nápravná opatření."

Ministr financí Bohuslav Sobotka, foto: ČTK

Podle ministra Sobotky je zmírnění kritérií pro Česko přijatelné. Země úspěšně plní tzv. konvergenční program, kterým se zavázala Bruselu, že do roku 2008 dostane rozpočtový deficit pod tři procenta. Pokud se ale například rozhodneme provést penzijní reformu, která bude mít dopad na veřejné finance, budeme moci tyto náklady z velké části zohlednit v rozpočtovém deficitu po dobu pěti let. V podstatě bychom tedy mohli vstoupit do eurozóny a přijmout euro i v době, kdy budeme mít o dost vyšší rozpočtový deficit, než jaký je požadován. Ekonomičtí experti ale úlevy v paktu stability spíše kritizují. Silné výhrady k rozhodnutí evropských politiků má například ředitel Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství v Hamburku Petr Robejšek. Může to prý vyvolat nedůvěru v euro.

"Je to katastrofa. Právě udělali další mílový krok k tomu, že budou dále bujaře zadlužovat a tím oslabovat euro. Je možné si to politicky zdůvodnit a omluvit. Nakonec ale záleží na tom, jak se zachovají kapitálové trhy. A ty netolerují něco takového jako politické ohledy."

Politolog a šéfredaktor Listů Václav Žák má jiný názor.

"Otázka je, kde najít míru mezi tím, aby měna byla stabilní a tím, aby to příliš nesvazovalo jednotlivým zemím ruce, když chtějí použít k rozběhu hospodářství v době recese deficitní financování. Myslím si, že dosažený kompromis je poměrně rozumný. To, co se dohodlo, není žádná katastrofa, není to nebezpečí pro měnu. Do budoucna se může ukázat, že šlo o racionální opatření."

Odvrácení sankcí může dojednat země, která prokáže, že má vyšší dluhy, protože investovala třeba do mezinárodní solidarity, do evropských politických cílů, do vzdělání, vědy, veřejné infrastruktury nebo, jak uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka, do reforem, které vedou k vylepšení stavu veřejných financí. Hlavní ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík, bývalý ministr financí, ale Radiu Praha řekl, že tudy cesta ke zvýšení efektivnosti evropské, potažmo české ekonomiky nevede.

"To jsou názory, které tady vždy existovaly. Věří se ve spasitelnost těchto investic, které mohou národnímu hospodářství později přinášet nějaké efekty. To je sice pravda, ale není to důvod k tomu, aby takové investice nebyly započítávány do celkového finančního hospodaření. I tyto výdaje jsou prostě reálně součástí veřejných výdajů a zatěžují ekonomiku v okamžiku, kdy jsou vynakládány. Myslím si, že toto rozdělování výdajů na nějaké povolené navíc a ty ostatní není správné a že je jen cestou ze slepé uličky, kdy na jedné straně země vědí, že určitý pakt stability je nutné zachovávat, na druhé straně nejsou ochotné pro to něco v praxi udělat. Například omezit některé přebujelé sociální výdaje."