V dubnu se opět otvírají památky, letos turisté poprvé uvidí i zámek v Děčíně

Památkáři v České republice evidují zhruba dva tisíce památek. 1. dubna se řada z nich po zimní přestávce otevřela veřejnosti, včetně několika dosud nepřístupných objektů. Podrobnosti v dnešní kulturní rubrice přináší Milena Štráfeldová:

Hrad Křivoklát, foto: Archiv Radia Praha

Od minulého týdne mohou milovníci historie opět navštěvovat stovky památek po celém území Čech a Moravy. Jsou mezi nimi ruiny středověkých hradů i nově zrekonstruované zámky, památky lidové architektury i židovské hřbitovy, zámecké zahrady, staré mlýny nebo vojenské pevnosti. Květa Křížová z Národního památkového ústavu v Praze uvádí, že na seznam nemovitých památek v České republice bylo zapsáno kolem dvou tisíc objektů.

"Po znárodnění, po roce 1945, byla z tohoto velkého počtu řada zámků odevzdána do užívání jiných institucí a sto čtyřicet jich zůstalo zachováno s intaktními interiéry a mobiliářem."

Do majetku státu se ale hrady a zámky dostávaly nejen po 2. světové válce, zpravidla kvůli Benešovým dekretům. Československá republika získala řadu objektů už po r. 1918:

"Tehdy byl vykoupen například slavný hrad Křivoklát. Od Fürstenberků, kteří už na to nestačili. Do majetku státu se díky tomu, že je Fürstenberkové prodali, dostaly Lány i Průhonice."

Nové Město nad Metují, foto: Archiv Radia Praha

Mnoho historických objektů se v restitucích po roce 1990 znovu vrátilo původním vlastníkům. Jsou mezi nimi památky, o které se jejich staronoví majitelé vzorně starají. Jako příklad Květa Křížová uvádí například Šternberky v Českém Šternberku nebo Bartoně z Dobenína v Novém Městě nad Metují. Jsou ale i opačné případy:

"Bohužel máme i objekty, které se v restituci vracely, jsou to například Nové Hrady u Vysokého Mýta, které byly bohatě interiérově zařízeny. Do dnešního dne jsou ale díky restituentům prázdné. Byli to majitelé, kteří nám dávali naději, že objekt zůstane zpřístupněn, bohužel ale došlo k tomu, že mobiliář byl rozprodán, dokonce bylo rozprodáno i zařízení kaple. Takže dnešní majitel, který od nich objekt koupil, chtěl statečně zámek otevřít, ale neměl v něm co ukázat."

Péče o památky je samozřejmě závislá na financích. Nákladnou stavbu zámků a jejich vybavení si aristokracie mohla dovolit jen díky rozsáhlému pozemkovému majetku. Dnes takové hospodářské zázemí majitelům zpravidla chybí. Stát sice na opravy památek přispívá, částka, kterou může uvolnit, však zdaleka nestačí:

Zámek v Náchodě, foto: Archiv Radia Praha

"Ministerstvo kultury má pět specializovaných programů, které se týkají památkové péče, a každoročně v rámci těchto programů je uvolňováno zhruba sedm set milionů korun. V letošním roce je to bohužel částka o něco nižší, je to pod šest set milionů,"

upřesnila Hana Šnajdrová z ministerstva kultury. Podle Květy Křížové z Národního památkové ústavu by tato částka měla být alespoň trojnásobná. Přesto se památkáři snaží veřejně přístupné expozice na hradech a zámcích rozšiřovat:

"V loňské a předloňské sezóně jsme otvírali řadu nových návštěvních tras na zámcích tak významných, jako je například památka UNESCO - zámek v Litomyšli, nebo na zámku v Náchodě. V Náchodě je to zcela unikátní, evropsky i světově výjimečná kolekce barokních gobelínů. Na zámku v Litomyšli jsou výjimečné věci z období 18. a 19. století, výmalba interiérů klasicistního charakteru. A snažili jsme se tu připomenout i způsob bydlení v období přelomu 18. a 19. století."

Zámek v Mnichově Hradišti, foto: Miloš Turek

Nové interiéry byly otevřeny také na zámku v Letohradě, na zámku ve středočeských Žlebech se zase podařilo zrestaurovat bývalé zámecké divadlo. Podobná divadla jsou k vidění také v Českém Krumlově, Litomyšli, Kačině nebo v Mnichově Hradišti:

"Tam po letech došlo k rekonstrukci významného, kdysi valdštejnského divadla včetně restaurování kulis. Zámek v Mnichově Hradišti je objekt mimořádný i tím, že se zde zachovala knihovna, která sice byla přenesena ze zámku Duchcova, ale jejíž existence je spjata se jménem slavného světoběžníka Giacoma Casanovy."

Dalším zajímavým památkově chráněným objektem, o kterém veřejnost zatím mnoho neví, je barokní zámek v západočeských Nebílovech. Patřil kdysi Valdštejnům a Černínům, jejich sbírky se však nedochovaly a zámek byl prázdný. Památkáři ale zjistili, že zde kdysi bývala velká tradice pěstování květin a okrasných rostlin. Tomu také přizpůsobili novou expozici. Pro veřejnost se postupně otvírá i severočeský Grabštejn s mimořádně cennou renesanční kaplí sv. Barbory. Letos to bude další část interiérů s unikátními nástěnnými malbami. Nová zámecká expozice bude letos zpřístupněna i na zámku v Děčíně. Ten v letech totality zcela zdevastovala Sovětská armáda a městu se zatím podařilo opravit dvě zámecká křídla. Podle děčínského místostarosty Václava Lešanovského je ale oprava tak rozsáhlé památky běh na dlouhou trať:

"Rekonstrukce začala v roce 1993, de facto bezprostředně po odchodu sovětské posádky z našeho zámku. Kdy skončí, to se vůbec neodvažuji vyjádřit. V téhle chvíli máme opraveno něco mezi dvěma třetinami a třemi čtvrtinami. Dosavadní rekonstrukce stála více než tři sta milionů korun a my počítáme, že v částce minimálně kolem dvou set milionů korun bude potřeba finanční prostředky ještě vynaložit."

Zámecké interiéry v Děčíně budou pro veřejnost otevřeny během letošních Děčínských slavností 20. a 21. května.