Japonský Kapkostroj Milana Caise

Česká expozice v Aichi na světové výstavě Expo prý budí pozornost svojí neobvyklostí. Autor koncepce Petr Nikl navazuje na svoji úspěšnou pražskou výstavu Hnízda her z roku 2000. Jeden ze spoluautorů tehdejších Hnízd her, výtvarník a hudebník Milan Cais vysvětlil, jakým způsobem participuje na japonské expozici:

"V podstatě jenom jednou sochou, plastikou nebo objektem, říkat tomu můžeme jak chceme. Já jsem pozvání dostal od Petra Nikla, autora výtvarné koncepce. Řekl nám, přizvaným autorům, jaké je téma letošního Expa, Moudrost přírody a umění života (teď jsem četl v novinách, že to zkrátili jen na Moudrost přírody) a abychom vymysleli nějaký objekt, který bude částečně i zvukový, a aby byl hlavně interaktivní. Ale v přírodním smyslu, oproštěný od technologií a bez zapojení do elektriky, aby ta interakce probíhala tak, že přijde Japonec, divák přijde, uchopí něco do ruky, naleje někam něco, vezme za páku, udělá nějaký pohyb a ta věc před ním začne ožívat, začne vyluzovat zvuky nebo začne rozehrávat nějakou optickou hru.

Celkové vyznění, které jsem bohužel neměl možnost vidět, protože jsem musel odletět dřív, je aspoň podle slov Petra v kontextu ostatních pavilonů velmi originální. Říkal, že po těch dvou dnech po zahájení Expa se Japonci bez jakékoliv instruktáže pouštějí do té hry a v tom našem pavilónu vzniká zajímavá atmosféra."

Jak přesně váš objekt vypadá?

"Já jsem ho nazval Kapkostroj, dalo by se to popsat jako květina, 4 metry vysoká, dost podivná, abstraktní. nahože je plexisklový válec a uvnitř stonku je hadice, návštěvník pomocí jednoduché pumpy zapumpuje a vyžene vodu do výšky, ta se rozleje ve válci a ten má 12 různě seřízených kapátek. Odsud kape z výše 4 metrů v různé intenzitě voda na znělé tvary a ty se rozeznívají do prapodivného orchestrálního souzvuku. Každý tvar hraje jiný rytmus a je naladěn do jiné tóniny. Dalo by se to přirovnat, jako když je člověk na horách a prochází okolo nějaké chalupy, která má plechovou střechou, a když taje sníh, tak to všechno kape."

Jakým způsobem jste se dostal do pozornosti Petra Nikla?

"Já od té doby, kdy jsem byl na Akademii i později, ve většině mých výtvarných prací hrál roli zvuk nebo hudba. Právě toho si asi Petr Nikl všiml a na základě toho mě už tenkrát pozval na Hnízda her. Tam byl naznačen ten koncept interakce, který tvoří základ celého pavilonu. Tu sestavu, kterou dal dohromady v roce 2000, pozval ke spolupráci i teď, i když na Hnízdech her nás bylo mnohem víc, teď to omezil na 5 lidí."