Česká potápěčská expedice prozkoumá vrak křižníku Zenta

Příští týden vyrazí do Černé Hory česká potápěčská expedice, aby tam prozkoumala křižník Zenta, který byl potopen v roce 1914. Byla to bitevní loď Rakouska - Uherska a při blokádě Černé Hory čelila přesile francouzsko-anglické flotily. Křižník neměl šanci a klesl do hloubky 80 metrů. Na palubě bylo přes 300 námořníků, mezi nimi i Češi. Zachránilo se jich jen 130. Cílem expedice je ověřit historické souvislosti a natočit dokument. Více se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.

Tým hloubkových potápěčů, foto: ČTK

Příběh křižníku Zenta překryly další události dvou světových válek a téměř 90 let nikdo neznal jeho přesnou polohu. Vrak objevila skupina černohorských potápěčů teprve v roce 2003. Rybářům se totiž v tomto místě trhaly sítě, potvrdil producent výpravy Karel Paul.

"Nikdo nevěděl kde leží právě proto, že námořníci, kteří se zachránili, plavali šest hodin ke břehu a všichni mysleli, že ten křižník je mnohem dál od pobřeží. Nikdo nečekal, že bude "pouhých" šest kilometrů od pobřeží."

Loď Zenta je snad jediná na světě, která má souvislost s Českou republikou. Kromě námořníků, kteří na ní sloužili, se na její výrobě podílely i české firmy. Děla vyráběla plzeňská Škodovka a veškerý pancíř Vítkovické železárny. Vrak leží v 80 metrech, což znamená, že normální sportovní potápěč nemá šanci. Proto je tým pro expedici Zenta sestaven z potápěčů se zkušenostmi v extrémních pomínkách.

"Naše expedice je složena z deseti trimixových potápěčů. Trimix znamená tři smixované plyny dohromady, protože v těchto extrémních hloubkách nemůžete dýchat kyslík, naopak kyslík je velice toxický. Ti potápěči půl dne připravují ponor. Aby byli dole 20 minut, tak musí dvě hodiny jít nahoru."

Jedním z potápěčů je i Zdeněk Partingel, který se potápí už 11 let. Za největší riziko považuje rybářské sítě, které mohou být namotané okolo lodi.

"Bojíme se jich víc, než samotné hloubky, ale protože expedice je důkladně připravována a každý kameraman, každý potápěč bude mít za sebou jistícího potápěče, tak věříme, že se nedostaneme do krizové situace."

Na expedici se ze zákona musí podílet i Černohorci. Ale jejich účast bude omezena pouze na majitele lodě, která tam české potápěče přiveze a lokalizuje vrak. K dispozici jim bude další česká loď Laboe, na které budou potápěči během téměř dvoutýdenní expedice bydlet. Co ve vraku objeví, zatím netuší, neboť zatím bylo pořízeno jen několik málo fotografií, dodal Karel Paul.

"My budeme první expedice, která tam bude profesionálně natáčet. Chceme zjistit, jak ten křižník šel ke dnu, ověřit historické věci - například, že byla zasažena strojovna, parovod byl poškozen, že do přídě natekla voda. Tohle vše se bude zkoumat. Cíl té expedice je, aby kolem křižníku Zenta vznikl dokument. Většinou se ty lodě otočí, když jdou ke dnu, komíny dolů, tahle loď je položená tak, jak sedí na vodě. Sami jsme zvědavi, co se tam přesně natočí, ale doufejme, že to budou zajímavé záběry."

Podařilo se vám vypátrat potomky těch námořníků?

"Podařilo se nám náhodou přes internet najít jméno Josef Alinč. Někde u Chrudimi je památník, že byl na lodi Zenta a že utonul. Tak jsme se tam vydali a našli jsme pohled. Je tam napsáno: jsem zdráv, těším se domů, ale bohužel teď odplouváme na volné moře. A deset dní na to šla Zenta ke dnu. Je tam zajímavého materiálu kolem toho spousta a je to moc hezký příběh. Myslím si, že i pro ten dokument to bude opravdu zajímavé."