'Třinec' se vrací domů. Město i muzeum se snaží získat artefakty z lodi, která brázdila moře 23 let
Třinec se vrací do Třince. Jedná se o zaoceánskou loď, která byla v Třinci pokřtěna. Nevrací se však celá, ale jen její částí. Loď patřila do flotily Československé, později České námořní plavby. Česko, jako suchozemský stát, mělo 44 lodí. Loď Třinec jezdila po světových mořích 23 let. Teď je v Rotterdamu a čeká na sešrotování.
Téměř 200 metrů dlouhý gigant měl i znak města Třince. Vozil například železnou rudu nebo obilí. Na lodi pracovalo 27 členů posádky. Absolvovala na dvě stovky plaveb.
"Třinec byla naše nejmodernější loď. Měla naklápěcí lopatky u lodního šroubu. To žádná loď neměla. My jsme se tam měli tak, jak se už v životě mít nebudeme. Vždycky si to opakujeme na schůzích námořních veteránů," zpomíná první palubní důstojník Karel Zeman, který později posádce velel. Dokonce s lodí překročil polární kruh.
O návrat části lodě usiluje i české Námořní muzeum. Vrátit by se mohly lodní komíny, část přídě, nebo kapitánského můstku. Jak prohlásil dnes jednaosmdesátiletý Karel Zeman, jestli přivezou do muzea kapitánský můstek, bude určitě první, kdo na něj vyleze.
Zachránilo se i šampaňské ze křtu
Obrys lodi Třinec má Námořní muzeum ve Veletově i jako své logo. Třinecké železárny pak mají ve vitrýně model lodě od roku 1977.
"Měla nosnost 33.500 tun. Byla necelých 200 metrů dlouhá, přesně 198,72 metrů," představila loď v Muzeu třineckých železáren Eva Zámarská, která připomněla, že se dokonce zachránila i věc ze křtu lodi. "Zachránila se část šampaňského ze křtu té lodi 17. května v roce 1975." Křest lodi zaznamenává i kronika Třince. Město by rádo z lodi získalo například kotvu.
Československo mělo druhou největší flotilu z vnitrozemských států na světě
Flotila Československé námořní plavby (ČNP) byla ve své době druhou největší flotilou z vnitrozemských států na světě, hned po Švýcarsku. Vlastnila 44 lodí a pracovalo pro ni 3500 námořníků. V roce 1998 byly postupně lodě odprodány.
Loď Třinec skončila v rukou nizozemské přepravní firmy. Změnila jméno a nakonec zakotvila v Rotterdamu, kde se stala skladovacím plavidlem sypkých materiálů, což ji tehdy zachránilo před likvidací. Překladiště však bylo postavené na souši a tak čeká loď sešrotování. Proto se muzeum i město snaží zachránit artefakty. Ve zbytku lodi, který je zakonzervovaný, jsou ještě stále montérky ve skříních, nádobí v kuchyni, straré noviny i vybavené kajuty.
Čeští a slovenští námořníci stále brázdí moře pod hlavičkou jiných společností. Na čtyřech z lodí německého rejdařství MST byly některé posádky složeny kompletně z Čechů a Slováků. Národnostně smíšené posádky byly i na lodích některých italských rejdařů.
Související
-
10 muzeí, která stojí za to vidět
Zajímáte se o historii? Baví Vás technika? Líbí se Vám letadla nebo automobiloví veteráni? RPI vytipovalo 10 českých muzeí, která rozhodně nenudí, jsou zábavná, zajímavá.
