Český přístav v Hamburku čeká na zmrtvýchvstání

Bývalé Československo získalo po první světové válce na základě Versailleské mírové smlouvy zaručený přístup k moři. Svobodné hanzovní město Hamburk proto pronajalo republice na 99 let přístavní pozemky. Některé pozemky v Hamburku Československo v roce 1929 koupilo. Nástupnická práva později přešla na Českou republiku. Už řadu let ale není o českém přístavním pásmu skoro nic slyšet. Jak to s ním vypadá, zjišťoval Zdeněk Vališ.

Na "českých" pozemcích v Hamburku stojí řada různých nemovitostí, ubytovny pro posádky lodí i zaměstnance, sklady, správní budovy. Výhodou těchto pozemků je také to, že nepatří do německého celního území, jsou privilegovanou bezcelní zónou. Po celá desetiletí, před válkou i za minulého režimu byl hamburský přístav pro republiku jakousi branou do světa. Šly přes něj milióny tun zboží. Něco dopravila železnice, něco labská vodní cesta. Hamburk byl také domovským přístavem československých námořních lodí. Poté, co se nám námořní flotila pod rukama Viktora Koženého rozplynula, tato role přístavu pominula. Dnes, jak říká náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek, slouží přístav pouze řece.

"Byl tam i pozemek pro naše námořní lodě, ale časem se to redukovalo jenom na říční plavbu, protože Labe, co se týče plavby, bylo a je zatím pořád naším stěžejním vodním tokem."

Nad českým přístavním pásmem ale visí ještě jiné otazníky. Až do roku 2001 spravovala majetek v Hamburku společnost Česká plavba labská. Pak byl na společnost vyhlášen konkurs. A od té doby probíhají soudní spory o vlastnictví. Zatím, jak uvádí Vojtěch Kocourek, není záležitost vyřešena.

"Využití toho území je k obvyklým přístavním činnostem. Ale vzhledem k tomu, že v současné době probíhají soudní spory mezi správcem konkurzní podstaty bývalé České plavby labské a státem, je činnost na těchto pozemcích omezena. Probíhající soudní řízení by měla vést ke konečnému rozhodnutí o vlastnictví těchto pozemků."

Jenže ty spory se týkají nemovitostí na těchto pozemcích, ne samotných pozemků...

"No, ty spory souvisí i s těmi pozemky, protože správce konkurzní podstaty je zahrnul do konkurzní podstaty. Zasedl už ale Zemský soud v Hamburku, protože to musí řešit místně příslušný soud, a ten tedy tento problém řeší. Žalobcem v tomto případě je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Další řízení probíhá u Krajského soud v Ústí nad Labem. Tam se zase jedná o odvolání správce konkurzní podstaty proti prvoinstančnímu rozhodnutí, které potvrdilo práva českého státu na to území."

Dosud byl vynesen pouze jeden právoplatný rozsudek ohledně nemovitostí v Hamburku. Verdikt vynesl tamní Zemský soud. A i když se sporem stát versus konkursní správce souvisí jen částečně, Vojtěch Kocourek ho považuje za jasný precedent.

"Těchto pozemků se také týká soudní spor o platbu nájemného našemu státu. Nájemce totiž využil probíhajících sporů a odmítl platit nájemné. Spor už byl dotažen do konce a nájemce je povinen uhradit celou dlužnou částku včetně úroků, což má pro nás velký význam. Německý soud tím de facto uznal práva České republiky."

Jde o českého nebo zahraničního nájemce?

"Je to zahraniční nájemce."

Ministerstvo dopravy nepochybuje, že stát vyjde z celého sporu jako vítěz. Už nyní se proto připravují projekty, které by měly zajistit v budoucnu efektivní využití hamburského přístavu.

"Český stát hodlá s těmi pozemky jednoznačně nakládat jako správný hospodář. Ty pozemky budou pronajaty těm zájemcům, kteří je skutečně budou využívat k těm činnostem, ke kterým jsou určeny, tj. k přístavním činnostem. Pronajímatelé budou muset garantovat využití těchto pozemků k oněm činnostem."

Mělo by jít o zahraniční nebo české zájemce?

"Budeme určitě hledět, aby se toho výběrového řízení zúčastnili i naši zájemci, protože z toho statutu území je patrné, že bylo určeno zejména českým subjektům."

Kdy by se měla uskutečnit ta soutěž?

"Předpokládáme, že to výběrové řízení proběhne ještě v letošním roce."

Vítězem soutěže by se měla stát firma, která nabídne nejlepší komerční projekt související s lodní dopravou. Tady ale vzniká jiný problém. Vodní doprava v Česku po krachu společnosti Česká plavba labská skomírá. Jednou z hlavních příčin je nízká spolehlivost labské vodní cesty. A tu ještě prohlubuje v Česku Labe na dolním toku. K větší spolehlivosti labské cesty by tam mohly přispět nějaké jezy. Jenže tomu se zuby nehty brání ekologové. Rýsuje se však kompromis.

"Vy jste řekl velmi správně ´málo spolehlivá´. Ano, labská vodní cesta je málo spolehlivá zejména v úseku od Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem. Tam nejsou žádné úpravy toku a v období nedostatku srážek dochází k nesplavnosti právě v tomto úseku. Proto my jako Ministerstvo dopravy, protože jsme odpovědni za splavnost řeky Labe, podporujeme výstavbu staveb, které by měly splavnost umožnit. Záměrně říkám staveb, protože ta nejnovější varianta, která byla schválena i vládou, počítá s tím, že by byl postaven jeden jez. Ten by zlepšil plavební podmínky a zároveň by byl maximálně šetrný k životnímu prostředí. Je to tedy taková kompromisní varianta."

Vraťme se ale na začátek. Pokud stát definitivně uspěje v soudních tahanicích, jaký prospěch ještě může mít Česká republika z toho, o čem rozhodla Versailleská konference v roce 1919?

"V současné době nemá Česká republika z hamburského přístavu prospěch, jaký by mít měla. My v tom přístavu ale vidíme jakousi symboliku, a z toho důvodu děláme vše pro to, aby přístavní pásmo opět žilo a pulsovalo běžným životem. Česká republika měla vždy v Hamburku velmi dobrý zvuk. Věříme, že spolupráce se svobodným hansovním městem Hamburkem bude v budoucnu opět na velmi dobré úrovni."