60. let osvobození Brna

Právě v úterý, 26. dubna, si připomínáme osvobození Brna. Bitva o Brno byla v posledním roce 2. světové války částí strategického plánu na dobytí území Protektorátu Čechy a Morava. Boj o Brno byl vskutku velkou bitvou mimořádného vojenského a politického významu.

Foto: ČTK

V jarních měsících roku 1945 naplánovalo sovětské velení bratislavsko-brněnskou operaci. Její realizací byla pověřena vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského za spoluúčasti jednotek Rumunské královské armády. Na počátku dubna 1945 sovětští vojáci překročili řeku Moravu a začali postupovat na Brno. První útok, zahájený 15. dubna, se německým obráncům podařilo na krátkou dobu ještě zastavit. Ovšem jen na několik dní. 26. dubna 1945 byla jihomoravská metropole z větší části osvobozena.

"Stalin před útokem telefonoval, že Brno musí být za každou cenu osvobozeno do 26. dubna s tím, že má strategicky větší hodnotu než Budapešť a Vídeň. Boje zde byly velmi těžké, fronta se před Brnem na týden zastavila. Postup sovětských vojsk byl jen 3 km za den. Až generální útok 23. dubna prolomil německou obranu jižně od Brna a Sověti pronikli do města, obsadili linii podél Svratky a Svitavy. Němci ustoupili na sever od Brna, na této linii se bránili až do 2. 5. Boje trvaly až do 8.5. Už den před tím sovětské jednotky vystřídali Rumuni."

Příchod Sovětské armády do Brna 26.dubna 1945, foto: ČTK

Otázka: Jak významný byl podíl Rumunské královské armády na osvobození Brna?

"V rámci 2. ukrajinského frontu bylo 360 000 sovětských a 96 000 rumunských vojáků. Rumuni zde bojovali od 7. do 9. května, ale válečné deníky vedou až do 12.5., kdy padli u Brna poslední rumunští vojáci, kteří čistili okolní lesy." Říká historik Vlastimil Schildberger. S brněnskou operací je spojena krvavá bitva u Ořechova. O strategické návrší patnáct kilometrů od Brna se bojovalo od 18. do 24. dubna. Padlo zde na 1000 sovětských a 300 německých vojáků.

Scény, které připomněly bitvu u Ořechova na Brněnsku, foto: ČTK

"Ořechov nebyl na žádných sovětských mapách a to jim dělalo potíže při usměrňování útoku a palbě dělostřelectva. Vojáci byli šest dní nepřetržitě v boji, k vystřídání došlo až 19.4. je vystřídaly jednotky 1. gardové jezdecko mechanizované skupiny, které přišly od jihu. Zlí jazykové tvrdí, že byli v podroušeném stavu, voják je voják. Němci stáhli od Opravy 6. pancéřovou divizi, která tvrdě zaútočila a návrší dobyla. Z návrší je totiž vidět celá brněnská kotlina a dá se odtud dobře řídit dělostřelecká palba."

Vlastimil Šilberger sám válečné dny pamatuje. Do Brna se s rodiči vrátil hned po osvobození v prvních květnových dnech.

"Když jsme přišli do Brna bylo všechno rozbit, všechno čpělo spáleninou. Všude sklo. Já jsem měl sedm let a nejvíc mně bylo líto koní, kteří leželi v příkopech. Já tehdy plakal a válečná tragédie mi splývá s utrpením koní."

V minulosti bylo výročí osvobození nedílnou součástí komunistické propagandy a mnohé aspekty tak musely být zamlčovány. Tak tomu bylo i v případě osvobození Brna a následného pobytu sovětských vojsk. Více historik Jan Břečka. "Výročí osvobození bylo ideologickou vlajkovou lodí přátelství s SSSR. Dnes snad můžeme o dubnových událostech hovořit se všemi klady i zápory. Jednoznačný klad byla osvoboditelská misi Rudé armády. Na druhé straně byly excesy, na které vzpomínají pamětníci, krádeže, znásilňování....ale to byla taková doba. Nic není jen černé nebo bílé."