Archeologové budou v Súdánu zkoumat, jak lidé dokázali přežít v nehostinné lokalitě
Archeologové se vydají do Súdánu. Pětiletý výzkum v lokalitě Šakadúd má v roce 2021 zahájit mezinárodní tým pod vedením českého archeologa a egyptologa Ladislava Varadzina z Archeologického ústavu Akademie věd. Cílem výzkumu je zjistit, jak lidé dokázali přežít v nehostinné lokalitě a možná odhalit první zemědělce.
"Díky dobré spolupráci, kterou tam máme se súdánskými orgány památkové péče, se nám podařilo získat povolení k návštěvě nové lokality Šakadúd.,"
A čím je tato lokalita zvláštní?
"Byla osídlena asi 6000 let před Kristem, až do roku 2000 let před Kristem. Jsme v období pozdních lovců sběračů a prvních pastevců. Sběrači se pohybovali kolem vodních ploch, dnes už neexistujících jezer na území dnešní Sahary. Ale právě tato lokalita Šakadúd se nachází mimo vodní plochy. Ukazuje se, že lidé, kteří tam žili, měli úplně jiný ekonomický systém, který nebyl založen na rybách nebo na lovu velkých zvířat, které se stahovaly k těm jezerům, loužím nebo řekám. To je jeden z hlavních důvodů, proč se tím zabýváme."
V Africe v té době proběhla největší klimatická změna
Právě v období, které budou archeologové zkoumat, dochází k zásadní klimatické změně celé severní Afriky. I poušť Sahara byla kdysi zelenou a vodnatou částí světa, dodal Ladislav Varadzin."Je to nejdramatičtější klimatická změna za posledních deset tisíc let. V těchto podmínkách dokázali lidé v této lokalitě žít, aniž by byli závislí na potravinových zdrojích vyskytujících se u velkých vodních ploch. Takže nám to vnuklo otázku, jakým způsobem se dokázali adaptovat na tyto zhoršující se podmínky, aniž by emigrovali. Musí změnit ekonomiku, sociální uspořádání. A přesně tohle dokázali ti lidé v Šakadúdu a my chceme zkoumat, jak to dokázali."
Lokalita Šakadúd se je asi 60 kilometrů východně od Nilu uprostřed suché savany. Přesto tam lidé dokázali být zhruba 4000 let a klimatickou změnu zvládnout.
Byly počátky zemědělství v Africe?
Ladislav Varadzin zdůraznil, že tu nežili rozptýleně, ale koncentrovali se zřejmě do jedné oblasti, což bylo v Africe v té době velmi neobvyklé. Díky tomu se mohlo zachovat hodně nálezů. Je tam keramika, kamenné, štípané a broušené nástroje, spousta zvířecích kostí. A zřejmě i hroby lidí, kteří tam žili."Víme, že jsou tam zachované docela mohutné archeologické vrstvy, což je velice vzácné, pokud jde o toto období a severní Afriku. I ti lovci sběrači vytvářeli keramiku. Doufáme, že bychom mohli zjistit, na jaké potraviny se zaměřovali. Pokud tam chyběly vodní plochy, tak v podstatě nezbývá jiná varianta, než zaměření na rostlinnou potravu. Proto doufáme, že se nám možná podaří zachytit počátky kultivace divokých rostlin a možná počátky zemědělství. Dosud se předpokládá, že zemědělství bylo do Afriky přeneseno ze středního východu, z oblasti tzv. úrodného půlměsíce. Tato lokalita by mohla být zásadním příspěvkem na toto téma. To by mělo mimořádný význam nejen z hlediska Afriky, ale i z hlediska světového archeologického výzkumu."
Tým Ladislava Varadzina nebude první, který se do zkoumání lokality pustí. Už počátkem 80. let tam pracovala americko-súdánská expedice, výzkum byl však z neznámých důvodů přerušen. Součástí zhruba třicetičlenného týmu budou vedle archeologů i další odborníci.