Jeseníky a Rejvíz učarovaly spisovateli Sotirisu Joanidisovi
Rejvíz a Jeseníky učarovaly bývalému lesníku a spisovateli Sotirisu Joanidisovi. Připadá vám jeho jméno cizokrajné? Původem je totiž Řek, který přišel do Česka v roce 1948 a spolu s ním 14 tisíc jeho krajanů v důsledku občanské války v Řecku.
Jeho rodiče dostali dům po odsunutých Němcích a on si zdejší kraj i jeho báje a pověsti oblíbil.
"Přírodu mám rád a příroda zavinila i to, že jsem tu pracoval a možná i to, že tak dlouho žiji. Už je mi osmdesát. Můj kamarád říkal, že je nejdůležitější dosáhnout osmdesátky, pak hodně málo lidí umírá."
Rejvíz? Zelená perla Jeseníků
"Hezky to napsal Jeroným Pavlík. To byl farář, který přišel v roce 1894 a byl tu do roku 1938. Napsal, že Rejvíz je perlou Jeseníků, zasazenou v zeleni lesů. Já s ním souhlasím. Je to skutečná perla nejenom přírody, je tu i rezervace mechových jezírek. Celá příroda žije tak, jak má, a není tu moc lidí. Každému lesníkovi je příjemnější, když je tam víc přírody než lidí. Ale nejlíp je ve staré hospodě, která se dřív nazývala U pastýře Gilla. To je podle jedné pohádky."
Podle pověsti pastýře proklel duch zdejších hor Praděd a proměnil ho ve skřítka, kterého nikdo nevezme pod střechu a chodí kolem jezírek.
Začal jsem psát pověsti, aby lidé věděli, kde žijí
Kolem Rejvízu je řada strašidelných pověstí. Sotiris Joanidis napsal o zdejším kraji několik knih.
Brožurku, ve které jsou pověsti a báje, jsem od Sotirise Joanidise dostala před sedmi lety. Od té doby se mu psaní zalíbilo a vznikly knihy mnohem objemnější.
"Pak mě to nějak chytilo a po Rejvízu jsem udělal dějiny a báje z Ondřejovic. Pak jsem udělal letopisy Zlatých Hor, 540 stran. Samozřejmě, že to není geniální, měl bych k tomu mít lepší vzdělání. Ale kdyby si Zlaté Hory objednali knížku u nějakých profesorů, kteří Zlaté Hory viděli z Prahy, ta nevím, jestli by to byla knížka o Zlatých Horách."
