Ve Vísce si připomněli pád amerického bombardéru z r. 1945

Pár desítek domků v údolí říčky Smědá na Frýdlantsku. Žije v nich něco málo přes sto obyvatel. Hranice s Polskem tu jde přímo za humny. Tak vypadá severočeská vesnička s příznačným názvem Víska. Od podobných vesnic ve Frýdlandském výběžku se však přece jen liší. Přímo uprostřed totiž stojí pomník americkým letcům z druhé světové války. Připomíná tragickou událost, ke které tu došlo před 75 lety.

Pomník ve Vísce připomínající pád amerického bombardéru v roce 1945, foto: Milena Štráfeldová

Posádka bombardéru B-17G "City of Savannah", foto: archiv City of Savannah B17 Restoreation Project

Celý příběh začal na jaře roku 1945 na anglické letecké základně Knettishallu. 5. března odtud odstartovalo 429 amerických bombardérů, které měly shodit bomby na německé rafinerie.

"Původně měla bombardována Saská Kamenice a město Plavno, ale toho dne nebylo zrovna dobré počasí. Velitelé bombardovacího svazu, který vzlétl ze základen ve Velké Británii, měnili na poslední chvíli cíle útoku za tzv. náhradní cíle. A tím náhradním cílem tehdy byla rafinérie pohonných hmot Chemnitz Ruhland v Sasku," vysvětluje historik letectví Michal Plavec z Národního technického muzea v Praze.

Jedním z letadel byl také bombardér B-17G s názvem "City of Savannah" z 388. bombardovací skupiny amerického letectva. Na palubě měl devítičlennou posádku. Letadlo ale dostalo zásah německé protiletecké obrany a přišlo o dva ze čtyř motorů. Velitel proto rozhodl zbavit se zátěže a odhodil zbývající bomby.

"V té době došel velitel letadla k závěru, že se mu již nepodaří doletět přes celou Evropu zpátky na základny ve Velké Británii ani na území, která osvobodili spojenci v kontinentální Evropě. Proto se rozhodl dosáhnout pozic Rudé armády a tam přistát. Musíme si uvědomit, že kruté boje se tehdy odehrávaly mezi jednotkami Rudé armády a nacistickými vojsky nějakých třicet kilometrů vzdušnou čarou od Vísky, kolem města Zhořelec. Víme, že jim pak vypověděl třetí motor, a pak už nebylo možné udržet letadlo ve vzduchu. Velitel letadla dal proto pokyn k seskoku všech lidí, aby si zachránili životy," uvádí Michal Plavec.

Devátý letec nepřežil

Bombardér B-17G "City of Savannah", foto: archiv City of Savannah B17 Restoreation Project

Z letadla vyskočilo všech devět členů posádky, jen osmi se však otevřel padák. Poslední voják, střelec Warren, dopadl do malého pískovcového lomu nedaleko Vísky: "Jsou tam dvě verze. Podle té první, která se považuje za nejpravděpodobnější, vyskočil už příliš nízko, anebo se mu padák neotevřel kvůli technické chybě. A proto zahynul. Stále ale není úplně vyloučená ani druhá verze, protože zejména kvůli silnému spojeneckému bombardování německých měst byla mezi německým obyvatelstvem silná averze vůči americkým letcům. A pokud byli nějací sestřeleni, tak se bohužel nezřídka stávalo, že toho letce německé obyvatelstvo lynčovalo."

V této souvislosti je třeba připomenout, že vesnice Víska ve Frýdlantském výběžku byla před druhou světovou válkou zcela německá a všichni její obyvatelé byli po válce odsunuti. Podle Vladimíra Laciny z občanského sdružení Víska, který inicioval celé pátrání po historii bombardéru City of Savannah, měli ostatní piloti víc štěstí.

Foto: Milena Štráfeldová

"Ostatní členové posádky zůstali naživu, dopadli na zem bez zranění, ale během dvou dnů je německý wehrmacht pochytal, zajal a odvedl do německých zajateckých táborů. Naštěstí se celá posádka, všech osm přeživších, dožila konce druhé světové války a mohla odletět do Spojených států. Devátý člen Warren byl pohřben na hřbitově v sousední Višňové a po válce, na jaře 1946, sem přijela americká komise, která ho exhumovala. Byl odvezen do západní Evropy na společné pohřebiště těchto vojáků."

Na pád letadla se nadlouho zapomnělo

Zbytky sestřeleného letadla krátce po dopadu odvezli vojáci wehrmachtu na letiště v Liberci. Dnes jsou součástí sbírek libereckého muzea. Na celý příběh se nadlouho zapomnělo, potvrzuje historik Michal Plavec.

Michal Plavec, foto: Jan Ptáček, archiv ČRo

"My jsme věděli, že někde u Minkovic nebo v tomto prostoru spadl americký bombardér, ale je to oblast, kde došlo po roce 1945 k obrovské změně obyvatelstva. A ti noví usedlíci nevěděli, co se tu dělo za druhé světové války. A nedochovaly se ani archivní materiály. A až Vladimír Lacina přišel s nápadem postavit ve Vísce pomníček a objasnit celou událost. Tehdy mne vyzval, abych to udělal. Neměl jsem problém zjistit, o jaký šlo bombardér, ale dodnes mám problém zjistit, co se tam skutečně stalo. Bohužel ani americká hlášení nejsou tak podobná, jako byla ještě v roce 1944. Tato událost se stala krátce před koncem války a nikoho už příliš nezajímalo to objasnit."

Byl to právě dlouholetý pilot horkovzdušných balónů a zájemce o leteckou historii Vladimír Lacina, kdo se už před lety začal o celou historii sestřeleného letadla zajímat jako první. Pátral v našich i zahraničních archivech, navštívil i město Savannah ve Spojených státech, kde byl bombardér postaven. Podařilo se mu také vypátrat potomky pilotů, kteří přežili sestřelení letadla. A v roce 2015, k 70. výročí konce 2. světové války, inicioval odhalení pomníku, který celou tragickou událost ve Vísce připomíná.

Na oběti války se nesmí zapomenout

Kostel Seslání svatého Ducha ve Višňové, foto: Rotatebot, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.5

Po pěti letech, v sobotu 7. března 2020, se na stejném místě sešli lidé znovu. Na malou pietní slavnost přijel i zástupce amerického velvyslanectví M. Morris:

"Sešli jsme se tu dnes proto, abychom uctili památku statečných mužů a žen, nejen Američanů, ale i Čechů a řady dalších národů, kteří bojovali pospolu jako spojenci, aby zajistili svobodu a bezpečnost budoucím generacím. Mnozí za svou statečnost zaplatili cenu nejvyšší. Musíme proto chránit odkaz jejich nezištných činů, svobodu, demokracii, lidská práva a společnou bezpečnost."

Na padlé vojáky z druhé světové se ale vzpomínalo i kostele v sousední Višňové, kde promluvil vojenský kaplan: "Připomínáme si v tento den událost, která byla velmi podobná tisícům, statisícům a možná milionům událostí, které v celkovém součtu vytvářejí etapu historie lidstva, které se říká druhá světová válka. Význam této chvíle pro toto místo spočívá v tom, že se tato událost dotkla těchto končin, Frýdlandského výběžku a Višňové. Je to připomínka pádu amerického bombardéru a také obětavosti a statečnosti jeho posádky."

Akce, která 7. března připomněla smrt střelce Warrena, se zúčastnili i zástupci Armády ČR, Čs. obce legionářské i zřejmě jediný přímý pamětník, dnes žijící v Německu, který pád bombardéru ve Vísce zažil jako chlapec.