Zákony proti disidentům jsem nehájila, říká kandidátka na ombudsmanku Helena Válková

Tvrzení, že jsem se podílela na šikaně disidentů, je lež, reagovala kandidátka na veřejnou ochránkyni práv Helena Válková (ANO). S informací přišel web Info.cz, podle kterého měla hájit zákony namířené proti disidentům. Na jednom článku se měla podílet i s nechvalně známým prokurátorem Urválkem, který poslal v roce 1950 na smrt političku Miladu Horákovou.

Helena Válková, foto: Filip Jandourek, archiv ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) deníku Právo řekl, že obvinění vůči Válkové jsou závažná a musí je vysvětlit. Nechtěl spekulovat, zda by měla stáhnout svoji kandidaturu na ombudsmanku. Na ni ji Sněmovně v prosinci navrhl prezident Miloš Zeman.

Server Info.cz upozornil, že bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva na přelomu 70. a 80. let hájila takzvaný ochranný dohled. A právě tento nástroj režim často zneužíval proti disidentům, což potvrdil historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů:

"Lidé se po návratu z vězení museli pravidelně, většinou jednou denně nebo i několikrát denně hlásit na služebně Sboru národní bezpečnosti (SNB). Příslušníci SNB mohli kdykoliv ve dne nebo v noci přijít do domácnosti. Také museli být informováni, pokud se dotyčný rozhodl, že třeba odcestuje do jiného města."

Válková: Je to lež, chtějí mě zdiskreditovat

Josef Urválek, foto: ČT

Helena Válková se chce bránit soudní cestou. Uvedla, že v odborných článcích o ochranném dohledu psala jako o účinném nástroji pro zacházení s recidivisty. Serveru iRozhlas řekla, že o zneužívání ochranného dohledu ani minulosti Urválka v té době nevěděla.

"Toto považuji za sprosté zjednodušení. Všechny trestní sankce se zneužívaly vůči disidentům. Ale delikventům, kterým byly určeny podle zákona, těm se ukládaly oprávněně. Rozhodně jsem se jakýmkoliv způsobem na ničem nepodílela, na jakémkoliv politickém pronásledování."

Institut ochranného dohledu mohly soudy ukládat od roku 1973. Podle Válkové byl určen pro pachatele násilné a sexuální kriminality. Podílela se na výzkumu jeho účinnosti a pak o tom publikovala odborný text. Ten byl podle ní překroucen ve snaze ji zdiskreditovat.

Jan Hamáček, foto: Michaela Danelová, archiv ČRo

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že informace nebyla známa v době, kdy byla Válková ministryní spravedlnosti.

"Samozřejmě je to něco, co mě znepokojuje, protože jméno prokurátora Urválka je nechvalně známé z těch politických procesů, ale já nechci nikoho soudit, aniž bych mu dal šanci situaci vysvětlit."

Část opozice se staví proti její kandidatuře

Část opozice je proti tomu, aby se Válková stala ombudsmankou. Poslankyně ODS Miroslava Němcová to považuje za výsměch odpůrcům a obětem komunismu a zároveň za selhání premiéra a prezidenta. Souhlasí s ní i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová:

"Na takových pozicích má být člověk s vysokým morálním kreditem, nikoliv někdo, kdo za bývalého režimu nejen že byl členem komunistické strany, ale také se podílel na obhajování praktik, které byly vůči disidentům tehdy používány."

Současné veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Prezident Zeman se k situaci podle svého mluvčího vyjádří v neděli.