Praha 6 odstranila plachtu a lešení kolem sochy maršála Koněva

Socha maršála Koněva dál budí emoce. Po vandalském útoku nechala v pátek městská část Praha 6 kolem sochy postavit lešení a zakryla ji plachtou. Tu se během pár dnů pokusilo odstranit několik lidí. V pondělí proti zakrytí sochy plachtou protestovaly asi dvě stovky lidí.

Foto: Igor Budykin

"Byla to spontánní demonstrace, která měla vyjádřit postoj části české společnosti k tomu, co se tady odehrává. Já se nedomnívám, že tady jde o maršála Koněva jako takového, abychom vedli diskuzi o jeho činech, o tom, co udělal a co neudělal, kolik to bylo dobra a kolik zla. Tady jde o pokus vzít národu jeden symbol. On tady symbolizuje osvobození Československa Rudou armádou,"řekl poslanec parlamentu Jaroslav Foldyna (ČSSD).

Na náměstí Interbrigády se sešlo přes 200 lidí. Kromě těch, kteří se zakrytím sochy nesouhlasí, přišli i jejich odpůrci. K účastníkům demonstrace promluvil například hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který řekl, že se akce účastní s posvěcením prezidenta. Podle mluvčího Prahy 6 chtěla radnice sochu před vandaly chránit plachtou, to se však ukázalo téměř kontraproduktivní.

Maršál Koněv je podle historiků kontroverzní postavou

Ruský maršál Ivan Stěpanovič Koněv se zapsal do dějin především jako jeden z hlavních vojenských vůdců druhé světové války. Vojsko, kterému velel, osvobodilo severní, střední a východní Čechy a podílelo se na osvobození Prahy.

Foto: Igor Budykin

Podle historiků se však později zúčastnil například potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a nejen tam, uvedl historik Michal Stehlík z Karlovy univerzity.

"Je následně aktivní také v Berlíně. Je to osobnost, která svým způsobem má vojensky dohlížet na tu novou imperiální mocnost sovětskou. Pak se dokonce na jaře 1968 ocitne sice už v důchodu v Praze. Je to kapitola jeho návštěvy, která se pokládá za jakési krytí zpravodajských aktivit, které tady probíhaly vůči budoucí okupaci. Tam ta role rozhodně není aktivní a není zásadní."

Koněvova socha v nadživotní velikosti stojí v Praze 6 v Bubenči. Odhalena byla 9. května 1980 a je dílem sochaře Zdeňka Krybuse a architekta Vratislava Růžičky. Po pádu komunismu vznikla iniciativa žádající její odstranění.

Na výročí invaze sochu někdo polil červenou barvou

Foto: Igor Budykin

Při loňském 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odhalila radnice Prahy 6 u sochy tabulku s doprovodným textem. Proti jejímu instalování protestovali velvyslanci Ruska a některých dalších zemí bývalého SSSR.

Socha byla několikrát popsána a pokreslena nebo přetřena na růžovo. Naposledy ji v noci z 21. na 22. srpna ji někdo polil červenou barvou. Starosta Ondřej Kolář (TOP 09) poté řekl, že pomalování sochy je sice vandalstvím, ale pro lidi, kterým socha vadí, má pochopení. Následně Praha 6 postavila kolem sochy lešení a zakryla ji plachtou.

Starosta Ondřej Kolář začal dostávat od neznámých lidí výhružné zprávy. Začala ho hlídat policie.

"Začaly chodit opravdu velmi vulgární, velmi ostré zprávy, kde mi bylo vyhrožováno fyzickou likvidací. Bylo to jednak prostřednictvím sms, e-mailů a sociálních sítí."

Ruské velvyslanectví pomalování pomníku i následné zakrytí sochy ostře odsoudilo. Označilo ho za opakované zneuctění památky vojáků Rudé armády padlých v bojích proti nacistům za svobodu Československa. O dalším osudu památníku bude 12 září jednat zastupitelstvo Prahy 6. Radnice by chtěla sochu přemístit na zahradu ruského velvyslanectví.