Dokázali jsme to! Oznámila expedice Monoxylon III po připlutí na Krétu
Dobrodružná plavba české archeologické expedice Monoxylon III úspěšně skončila. Posádka člunu, která 25. května vyplula na hladinu Egejského moře z řecké pevniny na poloostrově Attika, dorazila v neděli 9. června do svého cíle na řeckém ostrově Kréta. Plavbu dlouhou asi 400 kilometrů absolvovala výprava v replice pravěkého člunu z dlabaného kmene dubu. Poradili si s vlnami i větrem.
Při plavbě mezi Attikou a Krétou dosáhla výprava břehů více než deseti ostrovů. Byl mezi nimi i Milos, kde se v období neolitu těžil obsidián, tedy sopečné sklo, které bylo používáno na výrobu nástrojů a bylo rozváženo po celé egejské oblasti. Stejně jako mořeplavci před osmi tisíci lety i nyní naložila česká posádka obsidián, aby ho zkusila přepravit na další ostrovy včetně vzdálené Kréty.
Nejtěžší pasáž plavby čekala výpravu v její druhé polovině, řekl Českému rozhlasu hlavní organizátor expedice a duchovní otec projektu Monoxylon Radomír Tichý.
"Nejnáročnější částí byl úsek těsně před Krétou, mezi ostrovem Santorini a Diovým ostrovem. My jsme tuto část brali dopředu jako nějvětší výzvu. Náročná byla v tom, že jsme jeli 28 hodin, tedy včetně noci, kdy se střídali dvě posádky. Ale to překonání stálo za to."Úsek mezi Santorini a Krétou byl důležitý i pro historický kontext expedice. Archeologové si otestovali vzdálenost, která na jiných místech Středomoří mohla hrát podstatnou roli při posuzování šíření zemědělství. Udělali si představu o tom, jak mohlo dojít o osidlování Kypru, překonání Jaderského moře nebo šíření obsidiánu mezi Sicílií a pobřežím Tuniska.
Výprava se podle Radomíra Tichého vylodila v neděli dopoledne na Krétě východně od letiště v Heraklionu na pláži Karteros, v místech, kde podle některých teorií byl v době bronzové přístav palácového komplexu Knóssos. Na Krétě ještě dokončuje pozemní část expedice – výstup na horu Juktas. Do Česka by se měla vrátit koncem tohoto týdne.Monoxyl - plavidlo vydlabané z jednoho kusu kmene stromu
Expedice Monoxylon byla v pořadí třetí. Předešlé dvě se uskutečnily v letech 1995 a 1998. První byla dlouhá 300 kilometrů a směřovala přes Egejské moře napříč po řetězci jednotlivých ostrovů, druhá měřila 800 kilometrů, vedla západním Středomořím a téměř výhradně se držela pobřeží.
Všechny expedice nesly název Monoxylon, podle typu použitého plavidla. Monoxylon, zkráceně také monoxyl, je totiž řecký výraz pro jednoduché plavidlo vydlabané z jednoho kusu kmene stromu. Zatímco tvar prvního člunu měl hypotetickou podobu, druhý člun byl už přesnou replikou dlabaného člunu z mladší doby kamenné, který nalezli italští archeologové v jezeře Bracciano u Říma v roce 1994. Tento člun byl s určitými úpravami použit i při třetí výpravě.
Cílem expedic Monoxylon je prakticky ověřit možnosti monoxylů při šíření raných zemědělských populací ve Středomoří. Také chce zdůraznit význam tradice dřevěných lodí pro nejstarší námořní plavbu ve Středomoří oproti například rákosovým, které popularizoval mimo jiné Thor Heyerdahl.