Dostatek spánku ovlivňuje kvalitu života ve stáří a navíc netloustneme
Mně se chce tak strašně spát. Tuhle větu občas řekne každý z nás. Dostatečný a kvalitní spánek je totiž prevencí před infekcemi, nádory, snižuje riziko Alzheimerovy demence a také netloustneme. Množství a kvalita spánku ovlivňuje imunitu a paměť, ale také kreativitu. Světový den spánku letos vychází na 15. března.
Jak je to se spánkem v dnešní uspěchané době? Jeho délka se v posledních desetiletích výrazně zkracuje, což má za následek zdravotní a psychické problémy. Co například s člověkem udělá, když bude přes pracovní týden spát jen tři hodiny denně, vysvětlila Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
To je za pět pracovních dní 3,5 kilogramu navrch.
"Ano, je i větší chuť k jídlu. Kromě váhy je tak riziko metabolického syndromu, riziko zvýšeného krevního tlaku, cévní mozkové příhody, riziko infarktu. Byli bychom po stránce psychické v nerovnováze, depresivní, nervózní, špatně bychom se soustředili, zhoršila by se paměť, imunita, takže bychom na to doplatili."
Co je pro spánek nejdůležitější? Co navozuje pocit spánku?
"Tam jsou dva mechanismy. Jednak cirkadiální rytmicita. Cirka je z řečtiny, tedy přibližně, diální znamená den. Čili je to rytmus toho jednoho dne. To znamená, že se nám mění krevní tlak, teplota. Pak je ještě tzv. homeostáza. Jakmile jsme déle vzhůru, tak narůstá tlak ke spánku, až jdeme spát. Jedná se tedy o souhru těchto dvou mechanismů."
Kolik hodin by lidé měli spát? Je to často diskutované téma. Někdo říká: mě stačí pět hodin, a jsem čilý jako rybka, někdo potřebuje deset.
Někteří lidé jsou typ skřivan, jiní typ sova. Co by měly dělat sovy, které třeba rády pracují v noci? Jak řešit spánek?
"To bohužel moc řešit nejde, protože je to geneticky dáno. Dá se to nepatrně zkorigovat, ale ne úplně. Jsou určité práce, které ukazují, že sovy mají ten svůj den jakoby delší, proto tedy jdou pozdě spát, pozdě vstávají. Ale je to velice obtížně řešitelné, úplně to změnit nejde."
Vy pracujete ve spánkové laboratoři. S jakými problémy tam lidé nejčastěji chodí? S tím, že nemohou usnout, nebo nemají kvalitní spánek, mají ho krátký?
"My se moc na nespavost nesoustřeďujeme. Naše laboratoř je zaměřená na vyšetření nočního spánku. Vyšetřujeme nespavost, která je organického původu. Například syndrom neklidných nohou nebo poruchy dýchání a podobně, kde můžeme zjistit, jaká je příčina poruchy spánku. Ty nespavosti jsou v naprosté většině případů dány nějakým psychologickým stavem, může to být spojeno s depresí nebo s nějakými starostmi, třeba problémy v zaměstnání, nemoc a podobně. Tam se toho bohužel moc zjistit v laboratoři nedá."
Díky spánku vznikla teorie relativity i píseň Yesterday
Problémem v České republice je nedostupnost doplňků stravy s melatoninem na trhu. Ve většině zemí Evropské unie je podle Martiny Šímové ze Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků melatonin volně prodejný jako doplněk stravy.
"Naše legislativna tuto problematiku upravuje odlišně od jiných států. Máme na seznamu zakázaných látek pro použití v doplňcích stravy uvedený malatonin. Ten je dostupný v ČR pouze u léků na předpis. Důvodem toho je, že když se pravděpodobně tvořila ta vyhláška, tak naše úřady vyjádřily obavy nad bezpečností volného použití melatoninu na základě nějakých studií. Ale musím říct, že melatonin je v této vyhlášce už hodně dlouho. Myslím, že si už nikdo nepamatuje, proč tam byl zařazen."
Ke spánku patří i sny. Ve fázi REM, která je důležitá pro kreativní zpracování informací, vznikly i některé vědecké objevy, například Eisteinova teorie relativity, řešení Mendělejevovy tabulky periodických prvků či vznik slavné písně Beatles Yesterday a Let it be.
