Ne všichni Vietnamci prodávají ve večerkách
Večerky nebo nehtová studia? To už dávno neplatí. Mezi mladými českými Vietnamci najdeme plno úspěšných umělců. Režisér a scenárista Dužan Duong se loni prezentoval krátkometrážním studentským filmem Bo Hai a zpěvačka Viah letos vydala svou debutovou desku Tears of a Giant.
„Ten film je vystavěný tak, že celou dobu vypadá jako hraný film. Casting jsou lidé z mého okolí. To je jeden z těch prvků dokumentu, kdy využiju opravdové postavy ze svého života a zasadím je do svého příběhu, který jsem sice napsal, ale vychází z mé zkušenosti."
Projekt se připravoval od roku 2014 a natáčení proběhlo v létě minulého roku během deseti dní. Kromě Dužanova bratra hrál ve filmu mimo jiné Tomáš Lipský, vnuk režiséra Oldřicha Lipského. Film prezentoval v Hanoji ve Vietnamu také producent filmu Jan Syruček, student FAMU.Film Bo Hai viděla i první Vietnamka, která žila v Česku
„Byli jsme moc rádi, že jsme náš film Bo Hai mohli prezentovat i ve Vietnamu a to nejen na filmovém festivalu, kde jsme reprezentovali českou kinematografii loňského roku. Tamní velvyslanectví uspořádalo speciální projekci pro úplně první - nultou - generaci Vietnamců, která v Česku žila v 50. a 60. letech. Tito čeští Vietnamci se vrátili nazpět do Hanoje a dnes se o nich říká, že jsou hanojskou společenskou elitou. Pro mě osobně a pro Dužana byl nesmírný zážitek vidět kino plné starších Vietnamců, kteří se spolu baví plynulou češtinou a vzpomínají na svůj druhý domov, na Prahu. Byla to projekce, které se uskutečnila nejdál od českých hranic, ale vůbec bych neřekl, že se nestala v Česku. Všichni ti lidé nebrali češtinu jen jako svou řeč, kterou mluví. Byl to moc hezký až dojemný zážitek,"říká Jan Syruček.
N
a svůj druhý domov vzpomínali také úplně první Vietnamci, kteří v Česku kdy žili.„Na projekci jsme potkali úplně první Vietnamku, která v Česku kdy žila. Vyrůstala tady poté, co ji sem poslali jako sirotka do dětského domova. Dívala se s námi na ten film a pak jsme si o něm povídali. Vzpomínala na třešně, což je nejvíc exotické ovoce, které ve Vietnamu můžete koupit. Jedna vanička třešní stojí ve Vietnamu v přepočtu až 700 Kč," dodává Jan Syruček.
Zpěvačka Viah se nemusí nutně stát právničkou nebo ekonomkou
Dalším ze zástupců mladých českých Vietnamců, kteří pronikají do umělecké sféry, je talentovaná zpěvačka Viah. Mladá umělkyně začínala jako herečka a tanečnice. Díky účasti v pěvecké soutěži Superstar se seznámila s Jiřím Burianem, českým hudebníkem a producentem. Po dvou letech spolupráce vydali letos v létě první desku. Viah se narodila v Praze a její rodiče v Česku žijí už dlouhou dobu.
„Moji rodiče jsou jedni z těch, co tu žijí tak dlouho, že se stali svým způsobem liberálnějšími. I když dlouho očekávali, že ze mě bude ekonomka, manažerka nebo třeba právnička. V určitém bodě se to zlomilo a už po mě chtěli jenom to, abych byla šťastná. A to byl hodně velký progres z jejich strany,"říká Viah.Podobně to má s rodiči i Dužan. Dužanův otec provozuje večerku na Praze 10 a nechtěl by, aby jeho děti v podnikání pokračovaly. Dužan se narodil ve Vietnamu a od svých 4 let žije v Česku. Stejně jako on, ani jeho rodiče se nechystají do Vietnamu vrátit.
„Zajímavý zážitek byl, když mě Dužan pozval na večeři večerkářů z Prahy 10. Celá komunita na Praze 10 drží při sobě a pořádají pravidelně karaoke večery a u toho si uvaří dobrou večeři, která ale nemůže být v 6 večer, protože by museli zavřít svoje obchody. Takže oni prodávají do 10, zavřou obchod a 11 večer se přijdou bavit a přes to všechno jsou schopni v 6 ráno obchod zase otevřít,"říká Honza Syruček, producent filmu a zároveň blízký kamarád Dužana.Dráha umělce vs. podnikání
Mladá generace českých Vietnamců dokazuje, že ne všichni Vietnamci v Česku provozují večerku nebo nehtové studio.
„Myslím si, že v současné době spousta Vietnamců dělá nějaký druh umění nebo se minimálně snaží jen tím přístupem k technologiím, spousta lidí fotí. Nejsem jediný mladý český Vietnamec, který se věnuje umění. Myslím si, že je nás hodně a časem nás bude ještě víc,"říká mladý režisér a scenárista Dužan Duong. Podobný názor má také Viah:
„Z mladší generace, nás dělá hodně do umění, zároveň si myslím, že je nás tolik, abychom sami o sobě navzájem věděli. Mám pocit, že vím snad o všech, kdo umělecky působí a oni vědí o mně a navzájem se ve svých činnostech podporujeme."