Česko přispělo krajanům na tělocvičnu i kanalizaci
Český stát se snaží pomáhat krajanům tam, kde to potřebují. Například v srbské vesnice Kruščice česká vláda přispěla na zřízení kanalizace a provoz místní České besedy. Královéhradecký kraj zase srbským Čechům zaplatili výstavbu tělocvičny.
„Výkopy už jsou zahrabané, tady dole ale teď je potrubí a teče tam voda do kanalizace.“
Na kanalizaci přispěl český stát, je to tak?
„Ano. Byl to velký projekt města Kruščice, na který dal hodně peněz český stát přes ministerstvo zahraničí, českou ambasádu a rozvojovou agenturu. Oni se rozhodli, že to podpoří, protože tady žijí Češi. Dneska je to v plném provozu. Můžeme být hodně hrdí, že tady máme kanalizaci i čističku, protože to jsme jedna z prvních obcí v Srbsku. Čističku odpadních vod nemají ani některá velká města, dokonce ani Bělehrad. Češi tady pod vedením pana Iroviče, což je mimochodem zkomolené původní české příjmení Jírovec, vedou aktivní spolkový život.
To se scházíte často, co na těch schůzkách děláte?
„Máme tu dvě sekce, folklórní sekci a pěvecký sbor, který má zkoušky dvakrát týdně. Mimochodem, spolek je založený v roce 1921, od té doby až do dneška se zabývá udržováním české kultury. V minulém roce jsme měli projekt na šití nových krojů, vybrali jsme na to peníze. Dneska už máme kroje hotové a používáme je na vystoupeních. Na dva tradiční kroje, které už existují a jeden úplně nový, který jsme vymysleli. Je to český kroj, ale liší se od všech českých krojů. My jsme se dívali na všechny možné české kroje ze všech částí České republiky, abychom věděli, kde jaké kroje existují. Něco jsme vybrali, ale použili jsme úplně jiné barvy a přidali jsme tam taky hrušku, protože to je symbol Kruščice.“
„Bohoslužby v češtině máme, bohužel tady ale není duchovní českého původu. Současný pan farář, stejně jako jeho předchůdce, je Maďar, ale snaží se a bohoslužbu přečte v češtině i povídá si s námi taky česky.“
Takže Maďar se naučil česky?
„No, kolik to šlo. To je otázka, jestli to je čeština…“
Vraťme se ještě jednou ke způsobům české pomoci krajanům. O různých formách pomoci mluví česká velvyslankyně v Srbsku Ivana Hlavsová.
„V oblasti kulturní a jazykové používáme řadu nástrojů. Ty hlavní jsou, že vysíláme učitele českého jazyka, vždycky na čtyři roky. Jeho úkolem je nejen učit češtinu, ale i napomáhat kulturnímu životu obecně. Dále, ministerstvo zahraničí finančně podporuje aktivy krajanských spolků. Spolkům v Srbsku každoročně rozdělujeme zhruba 600 tisíc korun. Mají možnost účastnit se letních kurzů češtiny v Dobrušce, mají možnost ucházet se o vládní stipendia, i když ta nejsou určena výhradně pro krajany. V ekonomické oblasti jsme do oblasti okolo města Bela Crkva za posledních 15 let vložili přes 50 miliónů korun. Jsou to čističky odpadních vod, kanalizace a další projekty zaměřené na to, aby se jim tam vedlo lépe.“
Rozumím tomu správně, že české rozvojové projekty směřují do tohoto regionu právě proto, že tam žije česká komunita?
„Ano, to byl ten impuls, proč jsme y rozvojové projekty směrovali právě tam.“
