Česko podalo žalobu proti evropské směrnici o zbraních

Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament v polovině března. Jejím cílem je zabránit teroristům ve vyzbrojování. Podle kritiků ale omezuje hlavně majitele legálně držených zbraní, a výrazně zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu.

Foto: Zack Culver, Pixabay / CC0

"Jdeme tedy k soudnímu dvoru s žádostí, aby směrnice byla zrušena, případně pozastavena, případně byla udělena výjimka pro některé členské státy. Bohužel to nemá odkladný účinek. Bylo by dobré vyčkat soudního rozhodnutí,"říká ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Směrnice vstoupila v platnost 13. června a státy EU ji musejí do právního řádu zavést do 15 měsíců, tedy do poloviny září 2018. Ministr Chovanec nedávno také řekl, že není stoupencem zavedení směrnice i za cenu možného postihu ze strany EU. Díky normě se podle něj může velké množství zbraní dostat na černý trh.

Podle směrnice by se musely registrovat i repliky historických zbraní

Foto: kerttu, Pixabay / CC0

Pokud by se směrnice zavedla, dotkly by se změny téměř všech zhruba 300.000 držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Registrovat by se musely i reprodukce historických zbraní. To podle kritiků nemá žádnou souvislost s bojem proti terorismu.

Podle české žaloby je směrnice diskriminační a obsahuje ustanovení, která nejsou dostatečně jasná a přesná, aby umožnila majitelům zbraní jednoznačně rozpoznat jejich práva a povinnosti.

Vládní zmocněnec: směrnice je postavena na špatném právním základě

Martin Smolek|Foto: MZV ČR

Česko bude před soudním dvorem zastupovat vládní zmocněnec Martin Smolek.

"Ta směrnice je postavena na článku 114, na opatřeních, které mají přispět k lepšímu fungování vnitřního trhu. Ale v reálu je ta směrnice odůvodněná bojem proti závažné trestné činnosti a terorismu. My říkáme: tu směrnici stavíte na špatném právním základě, a tudíž je potřeba ji zneplatnit."

Podle Jana Farského z hnutí STAN je směrnice příliš striktní. Česko ale podle něj zaspalo už v době, kdy se o ní teprve vyjednávalo.

"Zase se vytváří uměle odpor k Evropské unii daný naší neschopností vyjednat něco lepšího."

Soud může trvat až rok a půl a nemá odkladný účinek. Česko v žalobě také kritizuje, že Unie před přijetím směrnice nepropočítala ekonomické, sociální a další dopady.