Procházka Prahou lucemburské doby
Jak vypadalo hlavní město českého království v době, kdy mu vládl Karel IV.? To si můžete představit v Muzeu hlavního města Prahy. Do domu U Zlatého prstenu vás pozvou Historické obzory.
"Praha v době Karla IV. nebyla jedním městem, ale někdy po polovině 14. století se skládala ze čtyř měst a dvou královských hradů. Celé toto souměstí mělo jedno opevnění a díky tomu byl zdůrazněn tvar, který pak Praha měla dalších 500 let, až někdy do druhé poloviny 19. století, kdy po zboření hradeb expandovala na všechny strany."
A která města to byla? Staré město pražské, Hradčany, Malá Strana a Nové Město pražské, které za svůj vznik vděčí právě Karlovi. Model pražského souměstí je jedním z ústředních exponátů, využívá i videomapping a dobu, kdy byla Praha "staveništěm Evropy" přibližuje velice plasticky. Modelů najdeme v expozici více a blíže se můžeme podívat i na stěžejní stavby lucemburské doby. Exponátem je vlastně i samotný dům U Zlatého prstenu, který vznikl sjednocením dvou samostatných středověkých domů. A nezapomíná se také na děti. Pro ně je připravena třeba dětská herna, která i ty nejmenší provede Po stopách Karla IV.
Středověký vodovod
Stačí otočit kohoutkem, dnes už spíše dotknout se pákové baterie anebo se třeba baterie nedotknout vůbec, a teče voda. Na umytí, vaření i praní. Středověk musel přísun vody řešit podstatně složitěji - chodilo se k řece, studni nebo studánce a už jen nanosit vod byla velmi těžká práce. Pražané ji ale, alespoň někteří, měli trochu ulehčenou."Existoval vodovod, který sváděl vodu do studní a kašen, kam si chodili Pražané pro vodu. Už od 14. století víme o vodárenských věžích, které pomáhaly přívod vody nějakým způsobem regulovat. Tady v té vitríně máme středověký vodovod nalezený na Václavském náměstí při archeologickém výzkumu. Vidíme, že byl dřevěný a spojovaný nějakými kovovými prvky."
Praha doby lucemburské byla městem, kde se střetávaly velké dějiny s běžnými starostmi všedního dne, třeba právě s tím, jak a z čeho uvařit, kde nakoupit nebo u kterého řemeslníka si nechat ušít boty. Mezi tím se řešily smělé plány císaře i stavitelů. Praha té doby také přitahovala poutníky, na výstavě to dokládá třeba poutní odznak z druhé poloviny 14. století. Poutní odznaky tehdy sloužily vlastně jako suvenýr nebo vzpomínka na místo, kam člověk na své pouti došel. Vlastně to byla taková turistická známka nebo možná i středověký předchůdce kešky. Pohled, jaký se naskytl poutníkovi, který přišel do Prahy, si teď můžete představit právě v domě U Zlatého prstenu. Expozice v něm umístěná by se měla, stejně jako česká metropole, postupně rozrůstat a stále plastičtěji ukazovat dobu, kdy v českých zemích vládli Lucemburkové.