Celník Rousseau nebyl celník, říká o slavném malíři kurátorka Kristýna Brožová
Výstavu Celník Rousseau: Malířův ztracený ráj lze považovat za zlatý hřeb letošní výstavní sezóny Národní galerie. Představuje stěžejní díla slavného francouzského malíře včetně českých autorů, které ovlivnil. Kurátorka NG Kristýna Brožová popisuje Rousseauův umělecký vzestup a poodhaluje některé mýty, které o slavném umělci panují.
Rousseau byl vždycky označován jako samouk, autodidakt. Dnes víme, že dostával rady a poučení od dvou uznávaných akademických malířů – Felixe Augusta Clémenta a Jean-Léona Jéroma. Clément mu dokonce zajistil průkaz kopisty do pařížských muzeí. Kopírovat slavná umělecká díla nešlo jen tak, povolení se vydávala jen umělcům – profesionálům nebo studentům umění, za které se musel zaručit zkušený malíř. Nebyl to tedy úplný samouk.
Dalším mýtem je jeho povolání celníka. Tuto nálepku mu dal spisovatel Alfred Jarry, který se s Rousseauem seznámil kolem roku 1893. Ve skutečnosti Rousseau nebyl celník, ale úředník potravní daně v Paříži. Dnes si už nedovedeme představit, že bychom mu říkali úředník Rousseau, navždycky to bude celník.
Henri Rousseau bývá označován jako naivista. Je toto označení přesné?
Většina lidí má Rousseaua zařazeného jako naivního umělce, ale zároveň začal být hodnocen jako jeden z prvních moderních umělců. Když v roce 1936 začal Alfred Barr hledat kořeny abstraktního umění, tak zařadil Rousseaua do slavného diagramu, kde figuroval v kořenech moderního umění. Krátce po Rousseauově smrti v roce 1910 jeho význam rozeznali další umělci.
Jaká byla Rousseaova umělecká metoda?
Dočkal se Henri Rousseau úspěchu za svého života?
Zpočátku se mu publikum vysmívalo, ale postupně jej začali oceňovat někteří malíři a literáti. Rousseau ve svých obrazech řešil podobné problémy jako Cézanne, Gaugin nebo Frida Kahlo. Koncem života ho obdivovali hlavně mladí francouzští umělci – Robert Delaunay, Paul Signac nebo Pablo Picasso. Líbilo se jim jeho zjednodušení malby, linie, perspektivy, plošná barva a výraznější barevnost. Pro ně představoval nový moderní pohled na svět. A nakonec přišli i sběratelé. Ke konci života od něj kupoval obrazy třeba Ambroise Vollard. Do té doby prodával své obrazy za nízké ceny. Po jeho smrti se jeho díla našla v domácnostech obyčejných lidí.
Kdy vznikla jeho celosvětová proslulost?
Na výstavě je řada děl moderních českých umělců, které Rousseau ovlivnil. Kdy se jeho umění dostalo do českých zemí?
Čeští autoři ho začali vnímat krátce po jeho smrti ještě před 1. světovou válkou. Josef Čapek se s jeho dílem seznámil v Paříži na Salónu nezávislých v roce 1911. V době první republiky byli moderní čeští umělci orientováni hlavně na francouzské umění. V roce 1923 se v Praze konala velká výstava francouzského umění a československý stát uvolnil velkorysou částku na nákup francouzských děl. Byl zakoupen mj. Rousseauův autoportrét. O jeho nákupu rozhodl Vincenc Kramář, ředitel Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, který měl na starosti staré umění. Neoprávněně využil státní peníze na nákup moderního umění, což mu někteří kolegové měli za zlé a tak tento slavný obraz zůstal dalších 5 let v depozitáři. Totéž platilo o obrazech Pabla Picassa.
Které české umělce Rousseau ovlivnil nejvíc?
Ve 20. letech je jeho vliv patrný na dílech Františka Muziky, Adolfa Hoffmeistera a pak u autorů, kteří přešli k surrealismu, jako byli Štyrský a Toyen. Josef Čapek napsal o Rousseauovi článek a zahrnul ho do knihy Nejskromnější umění. Dál se o něj zajímal třeba Emil Filla. Díla těchto českých malířů jsou součástí výstavy, stejně jako obrazy jeho francouzských přátel a obdivovatelů – Paula Signaca, Pabla Picassa nebo Georgese Serauta.
Praha je po Benátkách a Paříži třetí zastávkou Rousseauovy výstavy…
Výstava vznikla díky přátelství ředitele pařížského Musée d´Orsay Guy Cogevala a ředitelky Benátských muzeí Gabrielly Belli. Chtěli se na Rousseaua podívat v kontextu přátel, inspiračních zdrojů a umělců, kteří na něj navazovali. V Benátkách to bylo pojato širším způsobem, byli tam italští autoři, v Paříži to byl zase užší pohled. Mým cílem bylo ukázat Henriho Rousseaua v českém kontextu.
Která jsou ta nejslavnější díla, kvůli nimž stojí za to na výstavu přijít?
Výstava Henri Rousseau: Malířův ztracený ráj v Paláci Kinských potrvá do 15. ledna 2017.
Na výstavě je celkem 60 děl, z toho 24 Rousseauových obrazů. Máme tu jeho nejdůležitější díla jako Zaklínačka hadů, Tygr a buvol, Válka nebo autoportrét, který je v majetku Národní galerie. Z Frankfurtu nad Mohanem máme zapůjčen obraz Pohled do parku, nejdynamičtější ze všedních krajinek. Dále je na výstavě obraz Děvčátko s panenkou, vzácný dětský portrét, na který navázal Picasso svojí Mayou. Ta tam je také. Pak tam jsou dva portréty neznámých dam. Na výstavě jsou zápůjčky z řady zemí, a to z muzejních i soukromých sbírek. Takovým bonbónkem je malý Rousseauův autoportrét, který nebyl k vidění na žádné z předchozích výstav. Je možné jej porovnat s naším autoportrétem. Tyto obrazy vedle sebe hned tak k vidění nebudou.
