Konference: chraňte rysa! Hrozí, že byste tu žádného už potkat nemuseli

Rysa poznáte podle typických štětinek na uších. Tuhle informaci z přírodopisu si zřejmě pamatují všichni. Rys je však silně ohrožených druhem. Na Šumavě žije odhadem pouze 65 rysů ostrovidů. Do budoucna hrozí, že byste tu žádného ani potkat nemuseli. Takové je varování konference čtyř desítek českých a bavorských ochranářů.

Rys, foto: ČT 24

"Evropská studie o rysech pochází z bavorské části Šumavy, kde byly sbírány genetické vzorky rysa. Studie nám říká, že populace rysa je ohrožena, protože má nižší genetickou variabilitu. Je tady třeba vyšší riziko příbuzeneckého křížení nebo nějakého onemocnění celé populace,"

uvedla Josefa Volfová z Hnutí Duha.

Díky pytlákům se ročně ztratí 10 až 20 procent rysí populace

Josefa Volfová, foto: archiv organizace Hnutí Duha

Lynx lynx, jak se rysovi latinsky říká, má u nás vhodné podmínky, najdete ho ale jen v Beskydech, na Šumavě a v Pošumaví:

"Je to úplně osamocená, izolovaná populace v rámci středoevropského prostoru. Nejbližší je karpatská populace. Rysů na česko-bavorsko-rakouském pomezí je zhruba 65, o kterých teď víme. To číslo může být o trochu vyšší, ale těch 65 je poměrně dobrý odhad. Určitě víme, že by ta populace mohla být vyšší. Víme, že se rysům na Šumavě daří, pravidelně se rozmnožují, ale je zde pytláctví, které brání dalšímu zvětšování populace. Z toho, kolik je v populaci samic a kolik mají ročně koťat, tak odhadujeme, že se každoročně z populace ztratí 10 až 20 procent zvířat."

Ochránci se chtějí inspirovat v Německu, tady se pořádá i Rysí festival

Rys, foto: ČT24

Rys už jednou na Šumavě díky lidem vyhynul, a to ve druhé polovině 19. století. Základ dnešní rysí populace byl položen jejich vypouštěním v Bavorsku 70. letech a v Čechách v 80. letech. Tehdy bylo na Šumavě vypuštěno 17 zvířat. A jejich počet se zvyšoval. Ještě před patnácti lety mohlo žít v jihozápadních Čechách kolem stovky rysů. Vlivem pytláctví se však jejich počet zmenšuje. Čeští ochranáři se proto chtějí inspirovat v Německu.

"V Německu mají dobré zkušenosti s pořádáním různých kulturních a osvětových akcích přímo v lokalitě. Je tam třeba Rysí festival nebo různé slavnosti, kde bývají i informační stánky, koncerty na podporu rysa a podobně. Tím se udržuje a posiluje komunita místních lidí, kteří se o problematiku rysa zajímají a chtějí, aby v té oblasti zůstal. Zajímavé je také to, že v Německu je vytvořena určitá metodika pro policii. Říká krok po kroku, co by policie nebo i veřejnost měla dělat, pokud někde nalezne upytlačeného rysa. A třetí závěr té debaty byl ten, že budeme pokračovat ve výzkumu, který probíhá, to znamená sběr a analýza genetických vzorků, protože potřebujeme získat jasné argumenty, jak na tom ta populace dnes je."

Rys žije skrytě, lidé o něm ani neví

Rys, foto: Zuzana Mašková, archiv Národního parku Šumava

Zoologové a ochranáři se shodují, že je třeba genetický výzkum rozšířit na české i rakouské území. Důležitá je i činnost tzv. Rysích hlídek na Šumavě. Snižují riziko pytláctví a zároveň monitorují výskyt rysa. Zahlédnout ho je však poměrně složité, dodala Josefa Volfová:

"Jsou to velmi skrytě žijící zvířata, o kterých běžná veřejnost vlastně ani neví. To jsou i důvody, proč se velmi obtížně monitorují. Jedním ze způsobů, jak rysa poměrně efektivně i finančně dostupně monitorovat, je monitoring za pomoci fotopastí. To jsou videokamery, které reagují na pohyb. Získáváme poměrně kvalitní záběry těch rysů. Mají na sobě skvrny, které jsou individuální pro každého jedince. Pak jsme je schopni rozeznat a sečíst. Je však třeba mít celé území pokryté fotopastmi. My máme v současnosti pokryto asi 80 procent území, kam si myslíme, že rys dochází."

Rys potřebuje obrovské teritorium. Pohybuje se na území větším než 300 kilometrů čtverečních a denně se přesunuje o 15 i více kilometrů.