Na chvíli středověkým písařem

Dormitář, refektář nebo také skriptorium jsou trochu tajuplné názvy, na které narazí každý, kdo někdy přijde na prohlídku kláštera. Do středověkého skriptoria se vypravíme v dnešních Historických obzorech.

Klášter Broumov, foto: Google Maps

Broumovský klášter leží v kdysi "krajině děsné v širé pustině". Alespoň tak prý se o kraji hovoří v listině Přemysla Otakara I., který území daroval na počátku 13.století řádu benediktinů. Dnes už si snad takové hodnocení Broumovsko nezaslouží, ale na stopy bohaté historie regionu narazíte velmi často. Přímo v klášteře se mimo jiné můžete alespoň na chvíli vžít do role středověkého písaře. Mají tady totiž jediné funkční skriptorium v Česku.

Skriptorium se do češtiny dá přeložit jako písárna, což přesně vystihuje nejdůležitější činnost, která v místnosti probíhala. Popisuje ji Šárka Vávrová z broumovského kláštera:

Skriptorium Broumovského kláštera, foto: Kateřina Ostradecká / Klášter Broumov

"Z dochovaných informací víme, že se ve skriptoriu knihy opisovaly, ale zároveň také iluminovaly, dnes bychom mohli říct ilustrovaly, to dělal iluminátor. Potom se knihy i vázaly. Kniha, když se opisovala, tak se nejdříve rozložila, ta vazba se celá rozdělovala a každý mnich opisoval třeba jednu nebo dvě stránky."

Po opsání přišla na řadu iluminace a nakonec se kniha opět svázala a svou vazbu dostal také její opis. Skriptorium bylo často součástí knihovny.

"V místnosti byly dřevěné pulpity, můžeme si je představit jako stolky, u kterých nesedíte, ale stojíte. Jsou tam kalamáře s brkem, inkousty a mniši ve stoje knihy opisovali. Takto to vypadalo."

Skoro jako ve středověku

Velmi podobně vypadá v Broumově i dnešní skriptorium, jen stolky, kterých je 20, se dají nastavit, aby na ně návštěvník lehce dosáhnul nebo se naopak nehrbil. A stejně jako ve středověku nechybějí ani dnešním návštěvníkům husí brky, kalamáře nebo inkoust a různé barvy, které si mohou, nebo musí, sami vyrobit. Něco napsat stejně jako středověký písař, ale není vůbec jednoduché.

"Člověk je zvyklý, že dnes vezme pero a okamžitě píše. Tady na jedno písmeno musí třeba dvakrát nebo třikrát namočit brk do inkoustu. Navíc přesně nezná techniku, jak se to dělalo dříve. Je to mnohem pomalejší, než jsme dnes zvyklí." Napsáním textu práce zdaleka nekončí. Na řadě je už zmíněná iluminace a vázání knihy. V Broumově je také možné vyrobit si pro svou vlastní knihu recyklovaný papír, i když středověký písař by určitě prosazoval psaní na pergamen. O ten ale návštěvník tak docela ochuzen není, může si jej alespoň prohlédnout a zjistit, jak vyráběl - poměrně zdlouhavým máčením, napínáním, hlazením a sušením zvířecích kůží. Právě kvůli tomu, že proces byl náročný a pergameny drahé, se tyto už ve středověku recyklovaly, vyškrabávaly a vznikaly tak palimpsesty, ze kterých ale často bylo možné přečíst původní text. Někdy vzácnější než ten, který jej později nahradil.

Skriptorium otevřeli v broumovském klášteře teprve v lednu a vyzkoušet si v něm úděl středověkého písaře nebo iluminátora mohou zatím děti nebo žáci středních škol, pro které je připraveno několik programů. Chystá se ale i zpřístupnění skriptoria běžným návštěvníkům, kteří si přijedou do Broumova prohlédnout třeba slavnou kopii turínského plátna nebo Vamberecké mumie.