S drobnou kriminalitou se během svého života setkal skoro každý. Mnohé oběti tyto přestupky nebo trestné činy vůbec nenahlásily. Lidé přitom vnímají drobnou kriminalitu citlivě. Může vést k nižšímu pocitu bezpečí i k nedůvěře ve stát. Drobnou neboli bagatelní kriminalitou se tento týden zabýval seminář v Poslanecké sněmovně.
Patnáct procent obyvatel se setkalo s krádeží osobních věcí. Šest z deseti lidí ji vůbec neohlásilo. Právě první zkušenost z vyšetřování například vyloupeného sklepa vede k tomu, že lidé pak nenahlásí ani závažnější trestné činy.
Drobná kriminalita se podceňuje
Drobná kriminalita je podceňovaná a opomíjená, poznamenala poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO):
Helena Válková, foto: Filip Jandourek, ČRo
"Když se kolegyně zeptala: kdo z vás se stal obětí bagatelního deliktu, všichni jsme zvedli ruku. Postihuje prakticky každého. Oběti nejsou spokojeny s tím, jak se reaguje na bagatelní kriminalitu, jak se s nimi zachází při oznamování, odhalování, vyšetřování. Mnoho pachatelů navíc není nikdy odhaleno."
A pokud jsou odhaleni, většinou pokutu nezaplatí, protože nemají peníze. Na druhou stranu je nesmyslné, aby pachatelé drobné kriminality šli do už tak přeplněných vězení.
Za opakované přestupky veřejně prospěšné práce
Alternativní tresty navrhuje například poslanec KSČM a bývalý policista Zdeněk Ondráček:
Zdeněk Ondráček, foto: ČT24
"Stále platí pravidlo, že na holé dlani chlup nevezmu. Přestupkový zákon, jak je dnes předkládán, je více méně bičem, a teď to berte do uvozovek, na slušné občany, kteří pouze ve výjimečném případě překročili zákon. A to se může stát komukoliv z nás. Takový člověk zaplatí. Ale nikoliv ten, kdo je soustavným porušovatelem. Podkopává to důvěru v celý správní systém. Když víme, že se někdo opakovaně dopouští protiprávního jednání, tak místo ukládání nesmyslných pokut, které nikdy nebudou zaplaceny, by měla být možnost uložit alternativní trest, třeba obecně prospěných prací. A v případě, že by pachatel přestupku tu činnost ve stanoveném termínu nevykonal, předat materiál soudu, který by mohl takový trest proměnit třeba na trest odnětí svobody. Smyslem je, aby byla vymahatelnost našeho práva."
Úder do hlavy v tramvaji zanechal trauma
Petra Vitoušová, foto: ČT
Petra Vitoušová z Bílého kruhu bezpečí připomněla vysoký výskyt drobné kriminality. Pachatelé, kteří se dopustí i několika deliktů denně, získávají pocit beztrestnosti. Ukázkový byl v tomhle ohledu případ mladíka, který začal drobnými krádežemi a během sedmi let se "vypracoval" na čtyřnásobného vraha. Aby splnil očekávání své dívky, okrádal seniory ve své rodině. Když ho náhodou přistihli, tak je umlčel navždy.
Na Bílý kruh bezpečí se například obrátila žena, kterou v tramvaji naprosto bez motivu uhodila mladá dívka. Jak uvedla Petra Vitoušová, problém ani policii nenahlásila:
Ilustrační foto: Štěpánka Budková
"Druhý den vyhledala lékařskou pomoc. Domnívala se, že na ten incident zapomene, ale stále živěji se jí vracelo, že s největší pravděpodobností to někdo natáčel na mobil. My tomu říkáme zážitkové násilí. Nejenom, že se jí to stále vracelo, ale bojí se, že se to bude opakovat, jestliže je něco takového na veřejném prostranství bez motivu možné. Začíná mít strach z lidí, bojí se jezdit dopravou, a to je zrovna skutek, který nahlášen nebyl."
Proč lidé nepomohou, nastínil Zdeněk Ondráček:
"Důvodem, proč nikdo nechce pomoci osobě, která je bezdůvodně napadena, je i to, že ten kdo pomohl, je pak sám obviněn. To se pak dostane přes média mezi širokou veřejnost, a každý si rozmyslí, jestli má někomu pomáhat. Na jednu stranu pomáháte, na druhé straně jste obviněn, protože jste třeba v tu chvíli překročili míru nutné obrany nebo cokoliv jiného."
Více policistů a změna chování všech v oblasti justice
Foto: FreeDigitalPhotos
Účastníci semináře v Poslanecké sněmovně se vyslovili pro nový trestní řád, který by urychlil a zjednodušil trestní řízení v oblasti drobné kriminality.
Požadují více policistů na ulicích, probačních úředníků a změnu chování všech, kdo se pohybují v oblasti justice, uvedla bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková:
"Je to změna chování vůči poškozeným, obětem trestných činů. To znamená více respektu. Současně i posílit důvěru v instituce jako jsou soudy a policie, protože výzkumy ukazují, že v zemích, kde je nejnižší úroveň kriminality, je nejvyšší důvěra veřejnosti ve fungování trestních systémů."
