Oběti domácího násilí by se měly dočkat účinnější pomoci. Nový zákon je připraven

Nejednotný přístup soudů, policie či orgánů sociálně-právní ochrany dětí k obětem domácího násilí má vyřešit nový zákon. V úterý byl představen novinářům. Norma přináší definici domácího násilí, která podle odborníků doposud v české legislativě chybí. Návrh jde do připomínkového řízení, následně ho projedná vláda. Účinnosti by měl nabýt v červenci příštího roku.

Ilustrační foto: Karolina Grabowska,  Pexels,  CC0 1.0 DEED

Každý pátý obyvatel Česka se setkal s domácím násilím. Zkušenost s ním potvrdilo téměř 30 procent žen a 12 procent mužů. Fyzické týrání zažily častěji ženy. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který se věnoval fyzickému, sexuálnímu, psychickému i ekonomickému násilí. Ohlášených případů domácího násilí je ale minimum. Průzkum byl proveden na zadání iniciativy Pod svícnem, která si klade za cíl vzdělávat společnost a docílit změny legislativy týkající se domácího násilí.

Podle řady odborníků  je totiž systém pomoci obětem domácího násilí a násilí mezi partnery roztříštěný a jednotlivé služby nejsou provázané. V české legislativě navíc chybí i samotná definice domácího násilí. To by právě měla změnit nová norma, kterou představily zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová.

Podle zmocněnkyně je domácí násilí přetrvávající a vážný problém v české společnosti a je nejrozšířenější formou násilí vůbec. „Pojem domácí násilí explicitně zmiňuje osm klíčových zákonů. Žádný zákon ho však nedefinuje,“ upozornila Šimáčková Laurenčíková.

Branislava Marvánová Vargová | Foto: soukrmý archiv Branislavy Marvánové Vargové

V občanském zákoníku by nově mělo být jasně vymezeno, jaké chování se považuje za domácí násilí a kdo je obětí. V návrhu je popsáno jako „jednání vůči oběti, kterým bylo nebo může být neoprávněně zasaženo do její duševní nebo tělesné integrity, svobody, důstojnosti, zejména v pohlavní oblasti, vážnosti, cti nebo soukromí“. Za domácí násilí se považuje i narušení schopnosti oběti uspokojovat své potřeby a zneužití moci nebo nerovného postavení.

Chybějící legislativní definice vede podle zmocněnkyně k tříštění chápání a výkladu domácího násilí ze strany zainteresovaných subjektů. Nejednotný přístup k obětem má pak za následek neschopnost poskytnout včasnou a adekvátní pomoc.

Související novely

Návrh zákona podle Kláry Šimáčkové Laurenčíkové dále obsahuje novelu občanského zákoníku. „Stanovující domácí násilí jako kritérium, ke kterému musí být přiblíženo při rozhodování o svěření dítěte do péče a při rozhodování o vypořádávání společného jmění manželů při rozvodu,“ doplnila zmocněnkyně.

Klára Šimáčková Laurenčíková | Foto: René Volfík,  iROZHLAS.cz

Návrh počítá i se změnou zákona o policii, která prodlužuje délku vykázání ze společné domácnosti v případě domácího násilí z deseti na 14 dní a zavádí povinnost policie zabavit vykazované osobě střelnou zbraň.

Odborníci upozorňují, že se domácí násilí objevuje ve všech sociokulturních vrstvách. Podle údajů z národního plánu prevence domácího násilí přichází Česká republika ročně minimálně o 14,5 miliardy korun například kvůli pracovní neschopnosti a léčbě v důsledku násilných útoků v domácnostech.

Podle průzkumu, který loni zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, se fyzické nebo psychické násilí řadí mezi pět nejčastějších příčin vedoucích k rozpadu rodin v Česku. Takřka každé šesté manželství nebo partnerství se kvůli němu rozpadne.