Postižitelný je i ten, kdo nečinně přihlíží
Třetím čtení ve sněmovně prošla novela trestního zákona. Zavádí novou skutkovou podstatu trestného činu týrání osoby blízké nebo osoby žijící ve společném obydlí. Jinými slovy: označuje trestuhodnost a trestnost domácího násilí. V případě opakovaného týrání či extrémní brutality je možno čin postihnout trestem až osm let. S předkladatelkou novely senátorkou Jitkou Seitlovou hovořil Vilém Faltýnek.
Nebylo tyto trestné činy možno postihovat už dříve jinými paragrafy?
"Trestné činy, které máme zatím zahrnuté v našem právním řádu, jsou vázány na jiné podmínky, na činy cizích pachatelů. Jistě, my máme v právním řádu vraždu, znásilnění, ale domácí násilí se většinou děje jinou formou. Je to řada útoků a násilných činů, které nedosahují intenzity, která je postižitelná, jedná se o drobná poranění, bití atd., a tyto činy kulminují. Jestliže nedokážeme zasáhnout v případě násilí, které se stupňuje, pak může opravdu dojít až k těm vážným trestným činům. My jim chceme předejít."
Myslíte, že ke schválení novely přispěl fakt, že v podsledních týdnech ovlivňuje veřejné mínění výrazná propagační kampaň?
"Tato kampaň běžela zcela nezávisle na schvalování návrhu zákona. Ale domnívám se, že kampaň jednoznačně přispěla, média informováním o problému přispěla k tomu, že byl zákon přijat."
Myslíte, že ten zákon může změnit vnímání problému veřejností?
Tolik senátorka Jitka Seitlová. Novela rovněž přináší podstatnou změnu ve dvou dalších paragrafech - nepřekážení trestnému činu a neoznámení trestného činu. "Paragraf 215a se tím řadí mezi ty trestné činy, jejichž neoznámení či nepřekážení vyvolává trestní odpovědnost toho, kdo věděl a nekonal," vítá tuto skutečnost Jiřina Voňková z právního sdružení AdvoCats For Woman. Jako další krok očekává zanesení nové skutečnosti do příbuzných oblastí českého práva. "Bylo by potřeba, aby dál byly skutečnosti domácího násilí reflektovány i v právu rodinném a občanském," uvedla.
Česká republika v řešení problému domácího násilí zatím zaostává za zeměmi EU. Předstihly ji i mnohé kandidátské státy, které se snaží s útoky za zavřenými dveřmi domovů vypořádat a chránit oběti. V západoevropských zemích většinou agresoři musejí opustit dočasně byt, hrozí jim tučné pokuty či vysoké tresty. V Česku stále prchají před ranami z domovů oběti a hledají azyl u přátel či neziskových organizací. Podle schválené novely zákona by mělo domácí násilí od 1. června 2004 patřit mezi trestné činy. Normu musí ještě podepsat Senát a prezident.
