Život dávno zaniklých vesnic dnes zkoumají archeologové

O zaniklých vesnicích a osadách se většinou hovoří v souvislosti s pohraničními oblastmi, dobou po II. světové válce a odsunem německého obyvatelstva. Vesnice na našem území ale zanikaly i mnohem dříve a dnes jsou předmětem zájmu archeologů.

Vesnicím, které kdysi dávno stály nedaleko Jihlavy, se věnuje nová výstava v Muzeu Vysočiny Jihlava. Její kurátorka Jana Mazáčková je představí v dnešních Historických obzorech.

"Jedná se o zaniklé středověké vesnice v areálu lesa Aleje, které byly od konce 15. století součástí Brtnického panství. Jde o antropogenní relikty v lesním areálu, které dokumentujeme pomocí geodetických zařízení a provádíme tam povrchovou terénní prospekci s dokumentací těch terénních reliktů a detektorovou prospekci."

Víte, jak se ty vesnice jmenovaly? Zachovalo se to v pramenech?

"V písemných pramenech se to zachovalo výborně. Máme totiž k dějinám Brtnického panství soupisové urbáře z počátku 16. století a názvy vesnic známe z těchto pramenů. Jedná se například o Stančice nebo Střenčí. Tyto lokality se v písemných pramenech objevují i dříve. V těch urbářích jsou už na začátku 16. století uváděné jako zaniklé."

A proč vlastně zanikly?

"To je velká otázka historického a archeologického bádání vůbec, proč tyto středověké vesnice zanikaly. Hustota osídlení v průběhu 14. a 15. století byla obrovská. A ekonomické vytěžení krajiny, ze zemědělského a v případě našeho regionu i hornického pohledu, bylo značné. Dnešní hustota osídlení není tak vysoká, jako byla ve středověku, a patrně došlo k nějakému celkovému kolapsu. Přispělo k tomu zemědělství, odlesnění krajiny, nedostatek vody, do toho přišly nějaké válečné události apod. My se tento obraz krize středověku, spojené se zanikáním vesnic snažíme systematicky zpracovat a zjistit, který faktor měl na zanikání vesnic největší vliv. Jestli to byly války a s tím spojené drancování vesnic, nebo jestli za tím stojí ekonomické události, negativní pro ty vesnice, a pak docházelo k jejich opouštění."

Zmiňovala jste 16. století, ale víme přesně, kdy ty vesnice zanikly?

"Většina vesnic zanikala od konce 14. a hlavně pak v průběhu 15. století. Máme ale i třeba ze 13. století zmínky o některých lokalitách, které se ale pak v dalších písemných pramenech neobjevují, tudíž to znamená, že k zanikání sídel docházelo i v průběhu 13. a 14, století, ale patrně to masivní zanikání sídel souvisí až s 15. stoletím."

Jak si můžeme představit středověkou vesnici? Jak vypadala?

"Středověká vesnice byla často systematicky rozdělená síť parcel, které se zastavěly domy, tedy těmi zemědělskými usedlostmi. Vesnice měly různé typy půdorysů, byly to například lesní lánové vesnice, okrouhlice nebo silnicovky. Diferenciace typů zástavby intravilánu vesnice je poměrně veliká. Na stávajícím osídlení identifikovat tento způsob třídění vesnických sídel."

Jak velké ty vesnice byly?

"Ty vesnice měly od 15 do 30 usedlostí, takže na to, že existovaly třeba dvě století, šlo o poměrně velkou zástavbu. Ty relikty, které my tam vidíme, dosahují v tom stávajícím terénu někdy jen 20 až 30 cm. Dokumentujeme je a na základě prostorové analýzy se snažíme z toho dostat původní parcelační síť a vůbec vzhled té usedlosti."

Jak to na místě těch vesnic vypadá dnes?

Les Aleje na Brtnicku, foto: Google Maps

"To je různé. Protože se pohybujeme v lesním prostoru, jsou ty antropogenní relikty vzhledem k omezené lesnické činnosti prozatím vcelku zachované a vysoké, míním tím z pohledu nás archeologů. Stále je dokážeme identifikovat v terénu. Na některých je dorůstající les, na některých je vzrostlý les těsně před kácením. Jsou tedy tou lesní těžbou i ohrožené. Až dojde k pokácení lesa, tak se samozřejmě relikty setřou, sníží a někdy i zmizí. Je to tedy různé. Pokud byste si vzali třeba zaniklé středověké vesnice na obhospodařované zemědělské půdě, tak tam jsou ty stopy nulové, to jde zjistit jenom třeba z povrchových sběrů keramiky apod. Tady můžeme ještě rekonstruovat půdorys."

A jaké archeologické nálezy jste už objevili?

"Díky detektorové prospekci dáváme dohromady kolekci kovových artefaktů, které z těch lokalit pocházejí. Jedná se většinou o železné předměty, výjimečně o předměty z barevných kovů. Samozřejmě s tím souvisejí i povrchové nálezy keramiky z různých narušení, například z vývratu stromů apod., ale ta keramika při terénní prospekci v lesním prostředí není už tak častým artefaktem, pokud tam nenarazíme na nějaké odrytí lesní hrabanky. "

Co všechno je pak možné vidět na výstavě?

"Na výstavě se snažíme divákovi představit vhled do standardního středověkého dne zemědělce nebo obyvatele zaniklé středověké vesnice. Rádi bychom představili, jaké měl osobní předměty, že to byly přezky, které odpovídaly dobové módě. Pak to byla výbava jezdce a koně v podobě různých ostruh nebo podkov. Ukazujeme výbavu usedlosti v podobě řemeslnických nástrojů a zemědělského nářadí. Zemědělství jako hlavní ekonomický potenciál vesnice, který my dokážeme doložit, máme zobrazený v artefaktech různých typů motyk, hrotů vidlí, srpů, kování rýčů apod. Další velké zastoupení mají artefakty, které souvisejí s domem a usedlostí, s její výstavbou a uzamykáním. Jsou tady různé typy středověkých klíčů, visací zámky, různé typy petlic, hřebíků a řetězů. Ukazujeme samozřejmě i zajímavé nálezy militárií, které v některých případech zánik vesnic. Jsou to střely do kuší a zlomky pobočních zbraní, kterým se říká tesáky."

Výstavu Zaniklé obce na Brtnicku můžete navštívit do konce února příštího roku.