Ekonomický přehled týdne
Kvůli těžbě uhlí by mohl zaniknout celý Horní Jiřetín a Černice. To je jedna z možností, co dál s těžebními limity v severních Čechách. Odbory prosazují jejich úplné prolomení. Odboráři tvrdí, že hájí zájmy zaměstnanců, rozšíření počtu pracovních míst a rozvoj regionu. Právu to řekl předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula:
"V teritoriu dolu ČSA se nachází to nejkvalitnější uhlí, které můžeme mít k dispozici. To uhlí je totiž klíčové i pro ostatní doly v celých severních Čechách. Používá se totiž jako uhlí, které se přidává do méně kvalitního uhlí, aby bylo spalovatelné. Z tohoto pohledu si myslím, že se jedná o výrazně strategickou surovinu."
Vláda by měla o těžebních limitech rozhodnout do konce února. S prolomením limitů nesouhlasí ekologové.
Úplné prolomení limitů je ale jen jednou ze čtyř možností, jak na severu Čech těžit uhlí. Další varianty říkají, nechat dál platit limity těžby. Druhá možnost počítá s těžbou jenom na dole Bílina a třetí možnost je těžit na Bílině a taky na Dole ČSA. A právě ta částečná řešení preferuje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD.
Kdyby se těžilo jen na Bílině, žádné domy by se bourat nemusely. Velká debata ale bude kolem lomu ČSA. Kdyby se měly prolomit limity i tam, zasáhlo by to jižní část Horního Jiřetína a padlo by až 170 domů. To by přivítali těžaři. Ale ostře proti je starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. Bourání domů odmítají i premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD, šéf největšího koaličního partnera hnutí ANO Andrej Babiš i ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO.
"Já si myslím, že kromě třetího pilíře nevymyslíme vůbec nic. Potřebujeme vybrat daně a restrukturalizovat finanční správu. Jsou podvody na DPH. Ty peníze tu jsou, ale je potřeba je vybrat a přijmout zákony, které ministerstvo financí navrhuje. To vše se projeví někdy v roce 2017."
"Evropská centrální banka potřebuje zlomit očekávání poklesu cen, a vyvolat v občanech a ve firmách obavy o budoucí růst cenové hladiny." ,Vysvětluje analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Banka bude měsíčně uvolňovat přes 1,5 bilionu korun, a to až do září příštího roku. Ekonomové s takovou částkou nepočítali. Eurozóna je klíčový trh pro české vývozce. Analytici s oživením exportu ale zatím příliš nepočítají.
Česká bankovní asociace (ČBA) ve své aktualizované prognóze zachovala odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky o 2,4 procenta. Ekonomický růst bude podle prognózy i nadále tažen domácí poptávkou. Mírně by měla růst podpořit i spotřeba vlády. Aktuální pokles cen ropy považuje asociace za pozitivní faktor, který upevní optimismus domácností a v podnikovém sektoru mírně zvýší ziskové marže. V letošním prvním čtvrtletí bude v ČR mírná deflace, tedy pokles cen.
V Česku začne poskytovat své služby Vietnamská investiční a rozvojová banka. Už dříve na zdejším trhu otevřela reprezentativní pobočku, ale dosud neměla licenci. Zaměří se nejenom na Vietnamce, kterých je v Česku přes 160 tisíc, ale i na Čechy. Bude poskytovat standardní bankovní služby. Dalším byznysem je převod peněz vietnamských podnikatelů z Česka do Vietnamu. Vstupem na český trh se ale otevírá i větší prostor pro obchodní spolupráci mezi zdejšími a vietnamskými firmami. Potvrdil to náměstek ministra financí s odpovědností za mezinárodní vztahy Martin Pros:
"Představitelé vietnamské banky projevili zájem o prohloubení spolupráce mezi vietnamskými a českými podnikateli. V květnu by měl Prahu navštívit vietnamský prezident a při této příležitosti by mělo dojít k podpisu dohody o spolupráci mezi Vietnamskou bankou a českou Exportní bankou."
Banka musí před udělením licence dokázat, že hned po jejím obdržení může začít podnikat. Připravit si musí i půl miliardy, to je minimální částka, kterou regulátor vyžaduje jako počáteční kapitál.
Za osm let fungování vynesl mýtný systém státu téměř 58 miliard korun. Loňský rok byl zatím nejúspěšnější, ale ten letošní by měl být ještě lepší. Odhaduje se výběr kolem 9,5 miliardy korun. Důvody jsou dva. Jednak se od ledna zvýšily mýtné sazby v průměru o 10 procent, ale především nákladní auta jezdí po našich cestách stále častěji. Počet mýtných transakcí už loni pravidelně přesahoval 30 miliónů měsíčně a jak potvrzuje ředitel společnosti Kapsch Karel Feix, trend pokračuje i letos:
Část z výnosů ale spolknou provozní náklady. Jednak se postupně splácí celý systém tak, aby na konci příštího roku byl jeho stoprocentním vlastníkem stát - na to jde zhruba 6 miliard korun. A pak jsou tady provozní náklady, které se pohybují kolem dvou miliard ročně.
Na vědu a výzkum půjde podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) letos nejvíce peněz v historii, téměř 27 miliardy korun. Je to o 1,2 miliardy více než loni. Vláda je podle Bělobrádka také připravena letos na základní a aplikovaný výzkum uvolnit dalších 600 milionů, a to na základě kontroly vědeckovýzkumných center. Problém Bělobrádek nevidí v přísunu peněz. Výzkum a vědu prý trápí spíše systém a jeho efektivita. Chtěl by proto zřídit úřad, který by financování vědy řídil.
Ceny nově postavených bytů v posledních měsících v Česku rostou, starší byty zlevňují a střední cenový segment stagnuje. Vyplývá to ze studie realitní poradenské společnosti CBRE. Podle ní je na jedné straně zájem o levné a dostupné bydlení a na straně druhé zájem o luxusnější bytové projekty. Mladí lidé pak upřednostňují pronájem.
Tradiční čeští výrobci hraček letos očekávají v průměru 17procentní nárůst exportu. Prodeje do zahraničí mají být v roce 2015 rekordní. Hodnota exportu českých výrobců hraček se podle předběžných odhadů Sdružení pro hračku a hru přiblíží dvěma miliardám korun. S velkými ambicemi odjíždějí tuzemští výrobci na norimberský veletrh hraček. V Česku hračky vyrábí zhruba 230 tradičních výrobců. Výroba hraček v českých firmách v roce 2013 dosáhla 2,2 miliardy korun, z toho se vyvezlo zboží za 1,6 miliardy.
Největší česká textilní společnost Juta ze Dvora Králové nad Labem za loňský rok vykázala rekordní výsledky. Hrubý zisk podle odhadů stoupl na 650 milionů korun, když v roce 2013 měla firma zisk 108 milionů korun. Podle majitele firmy Jiřího Hlavatého se loni téměř o třetinu zvýšil prodej umělých trávníků, které jsou pokládány na velká fotbalová hřiště v Česku, Německu nebo Saúdské Arábii. Větší zájem byl také o netkané geotextilie používané při stavbách silnic a železnic. Firma chce letos investovat zhruba miliardu korun do modernizace výrobních hal a technologií. Podnik vyváží zhruba 85 procent své produkce.
Skupina Agrofert, která patří místopředsedovi vlády Andreji Babišovi, koupila regionálního obchodníka se zemědělskými komoditami a chemikáliemi Agropodnik Svitavy. Transakci nyní musí schválit antimonopolní úřad. Agropodnik působí v celkem čtyřech střediscích v Pardubickém kraji a zaměstnává celkem 30 lidí. V roce 2013 dosáhl obrat ve výši 370 milionů korun. Skupina Agrofert zastřešuje přes 200 firem, a řadí se tak k největším ekonomickým subjektům v ČR.
