Působili v Mikulčicích Cyril a Metoděj?
Základy knížecího paláce a dvanácti kostelů, pohřebiště, na kterém bylo 2500 hrobů. Tak můžeme ve zkratce představit slovanské hradiště v Mikulčicích. V 8. a 9. století tu stál velkomoravský hrad s podhradím na ostrovech řeky Moravy.
"V 9. století bylo hradiště důležitou částí Velké Moravy a Velká Morava byla prvním státním útvarem na území západních Slovanů. Archeologové tu nenašli žádné písemné památky, ale velké množství archeologických nálezů. Máme tu mapu, jak hradiště vypadalo v 9. století. Řeka Morava tu vytvářela nejrůznější zákruty a tím pádem tu vznikly ostrovy. Na ostrovech byly písečné duny, těm se tu říká hrúdy a ty osídlili Slované. Tomuto ostrovu říkáme Předhradí. Žili tu převážně vojáci a bydleli v dřevěných domcích, které byly postavené na kamenném podkladě, uvnitř měli pouze udusanou hlínu a ohniště, na střeše došek nebo rákos."
Většímu ostrovu říkají archeologové Akropole. Kromě dřevěných staveb tu byly i zděné, převážně kostely.
Zvláštní kostel je v podhradí a má tvar rotundy. Archeologové se domnívají, že mohl patřit nějakému velmoži, který byl spřízněný s knížecím rodem Mojmírovců. Na okraji hradiště je pak další kostel, ten je nejmenší. Tvořily ho zomítané palisády proplétané větvemi.
V sakristii dalšího z kostelů byly objeveny zemědělské nástroje. Dá se tedy předpokládat, že tu žili zemědělci a otroci. Archeologové základy kostelů zvedají, aby byly z místní rozhledny dobře vidět. Během sezóny tu je i řada kulturních akcí, mladí lidé předvádí, jak se Slované oblékali, prodávají tu látky, vaří si v kotlích. Ve zdejší krajině hnízdí i čáp bílý a tak turisté mohou vidět, jak se v létě prochází pro loukách bývalého hradiště.
"Česky dlabánky, jsou to čluny z jednoho kusu dřeva. To bahno v řečišti je konzervovalo. Originály máme tady, ten nejdelší má kolem deseti metrů, takže to byly čluny dlouhé."
"Jsou to vlastně pisátka, bodec s placičkou. Byla objevena u trojlodní baziliky, tam asi byla škola. Bodcem ryli do voskových tabulek. Včelí vosk byl natažený na dřevěné destičce. Tím bodcem se rylo a po mírném nahřátí se to zase zahlazovalo, protože včelí vosk je poměrně tuhý. Včelího vosku měli Slované hodně, dokonce s ním obchodovali. Včely měli v brtích, nebo-li v dutých stromech."
Jak dodala Věra Vyskočilová, vystavují se tu i gombíky, které nebyly k zapínání, ale k ozdobě oděvů. Pak je tu nákončí, což byl slavnostní opasek.
"My máme ve znaku jedno z těch nákončí. Je tam malá postavička, které říkáme kníže. V jedné ruce má praporec, vypadá to trošku jako kladívko a v druhé roh hojnosti. Naše nákončí jsou poměrně malá, takže mohou pocházet z hrobů dětí velmožů."
"Pochází z Byzance, protože na jedné straně je Kristus a na druhé Michael III. byzantský císař, který sem na výzvu Rostislava poslal misii Konstantina s Metodějem. Tuto minci sem asi ta misie přivezla. Archeologové ji objevili v lebce velmože, protože se dávala jako obolus nebo také Cháronova mince pod jazyk zemřelým."
V Mikulčicích se našly i kostěné brusle, železné klíče, kosy nebo ovčácké nůžky. Pozornost archeologů vzbudil i malý stříbrný pozlacený relikviář ve tvaru miniaturní bohoslužebné knihy.
