Investiční pobídky přilákaly loni rekordní počet firem
Investiční pobídky loni přilákaly nejvíce firem od roku 2008. Společnosti chtějí pomocí nich vytvořit nová pracovní místa. Hospodářské noviny uvedly, že pomocí projektů za celkem 20 miliard korun přihlášených u vládní agentury CzechInvest chtějí firmy vytvořit téměř 5,5 tisíce pracovních míst.
"Investiční pobídka je název pro souhrn podpůrných opatření pro investory v České republice, a to jak pro zahraniční, tak české. Základem investičních pobídek jsou daňové slevy na daň z příjmu, vázanou na samotnou investici. Pak jsou některé další parametry - v některých regionech je možné získat dotace na pracovní místo, rekvalifikaci. Určitou formou podpory je i to, že stát podporuje průmyslové zóny atd."
Kolik firem loni tyto pobídky přilákaly?
"V loňském roce přilákaly dohromady 48 investorů. Hovořím o tom, kolik firem nám v loňském roce dalo své závazné investiční záměry."
A mělo by to vést k více než 5 tisícům nových pracovních míst. Ve kterých regionech ta nová pracovní místa vzniknou?
"Vzniknou de facto ve všech regionech. Investiční pobídky jsou využitelné ve všech regionech ČR mimo Prahy, Praha má specifický režim. Ve všech ostatních regionech nicméně jsou využitelné. Rozdělení mezi jednotlivé kraje je poměrně různorodé. Nejvíce investičních pobídek přichází do Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje. Nejméně je jich pak v Libereckém i Jihočeském, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji za poslední rok."Slouží investiční pobídky pouze pro nové firmy, nebo jich mohou využít i třeba stávající společnosti, které už podnikají na území ČR?
"Investiční pobídky mohou využít i společnosti, které už v České republice existují a podnikají. To znamená, že pobídky jsou využitelné jak na zcela nové investiční záměry, tak na rozšíření stávajících investičních akcí."
Doplním, že loni ve 39 případech z 48 se jednalo právě o expanzi těch stávajících firem. Ve kterých sektorech ty firmy působí?
"Rozvrstvení těch investic je co se týče sektorů velmi různorodé. Sektory, do kterých ty investice šly v loňském roce nejvíc, tak to je především logicky automobilový průmysl. Česká republika patří k automobilovým velmocím a jak výrobců aut, tak zejména subdodavatelů různých komponent je tady velké množství Automobilový průmysl tedy stále vede. Na dalších místech co se týče objemu investic nebo počtu investičních záměrů jsou plastikářský a gumárenský sektor a pak je to strojírenství a kovodělný průmysl."
Vidíte podobnou situaci co se týče těchto sektorů i do budoucna, nebo čekáte v tomto nějakou výraznější změnu?"Předpokládám, že zájem o investice v České republice v letošním roce bude obdobný a co se týče struktury těch investic, tak taky předpokládám, že nebude úplně výrazně odlišný. Naší snahou, která je vyjádřena i novelizací zákona o investičních pobídkách, která je účinná od července loňského roku, je klást více důraz na ty investice s velkou přidanou hodnotou. V novelizaci jsou specifické podmínky pro technologická centra a centra strategických služeb. Očekáváme, že do budoucna ta struktura investic bude víc než v minulosti zaměřená na tyto investice. Nicméně to neznamená, že bychom určitě nepodporovali investice do zpracovatelského průmyslu. I to považujeme za důležité."
Tolik pověřený ředitel CzechInvestu Petr Očko. V České televizi pobídky zhodnotil ekonom Peter Bolcha z pražské Vysoké školy ekonomické.
"Selektivní podpora je určitě jeden z faktorů, který ovlivňuje investory. V dlouhém období ukazují akademické studie, že jsou to faktory institucionálního rázu - to znamená výše daní, právní systém a tak dále. Pokud přitáhnou nějaké investory, tak to budou investoři, kteří mají kratší horizont rozhodování a budou to specifické investice, které zase mohou z České republiky odejít."
Peter Bolcha se zmiňuje i o dopadu investičních pobídek na ekonomiku.
"Existují pokusy změřit ten dopad. Ve světě v mnohých akademických studiích, které jsem prošel, dopad nebyl významný nebo statisticky se nepodařil prokázat. V případě České republiky kromě analýz, které byly vypracované pro CzechInvest a které se přímo tím dopadem nezaobíraly, to znamená neproblematizovaly to. Mohu zmínit studii, kterou jsme vypracovali a tam se ukázalo, že zhruba v průměru z těch firem, které jsme měřili - bylo to v roce 2005 a 2006 - byl ten takzvaný kauzální dopad 24 procent. To znamená ze sta procent naslibovaných investic bylo nějakým způsobem přilákaných nebo navýšených 24 procent z té stovky. V čase se může ukázat, že ten dopad bude menší, nebo ty firmy mohou akcelerovat investice a v dalších rocích vyvážit ten pozitivní nárůst poklesem."Petr Očko už zmínil, že firmy pocházejí z automobilového sektoru, gumárenského sektoru nebo ze strojírenství. Stát ale podle ekonoma nemusí být vždy úspěšný v určení správných sektorů ekonomiky.
"Za prvé je otázka, zda je stát schopný identifikovat ty správné segmenty. On je samozřejmě definuje na základě kvantifikovaných kritérií, které mohou být jen vykazováním a ne reálným vývojem, který je do budoucnosti lepší. Další věc je, že vlastně ty investiční pobídky jsou selektivní. To znamená a priori tvrdí, že velká firma je lepší než malá firma. V moderní globální ekonomice se ukazuje, že malé firmy jsou právě ty, které v čase krize drží tu ekonomiku nahoře."