O rybách na vánočním stole

Blíží se Vánoce, v dalším díle našeho cyklu se proto budeme věnovat rybě na vánočním stole. Samozřejmě z lingvistického hlediska. Jak přišli ke svému jménu kapr, úhoř nebo jeseter?

Štědrovečerní kapr, foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha

K české štědrovečerní večeři patří tradičně kapr. Poslední dobou někde kapra nahradí jiná ryba. Podívejme se na rybí jídelníček z hlediska jazykového, protože původ jmen ryb často napoví, odkud připluly. A nemusí to být průhledný název sardinek podle ostrova Sardinie.

Náš kapr má název starobylý, znají ho všichni Slované a praslovansky patrně znělo korp, V češtině pak nastala ve slově přesmyčka hlásek na kapr. Etymologové předpokládají, že původ toho slova je někde v oblasti Alp a Dunaje, odkud ryba pochází. Všeslovanská jsou i další jména ryb, například štika a okoun. O původu názvu štika mnoho nevíme. Souvislost může být dvojí: buď s pojmem štíhlý, nebo s tím, že štika je ryba dravá a výraz pak souvisí se slovním základem s významem „štvát, vrhat se“. Dravý je candát, staročesky cendát. Protože pochází z oblasti řek Labe, Odry a Visly, je snad odtud i jeho jméno.

Motivací názvů ryb bývá nejen jejich dravost, ale i vzhled. Kaprovitý menší lín není tedy líný, ale jeho povrchové šupinky na vzduchu jakoby línají, odlupují se. Platýs (spisovně i platejs) je plochý. Tato vlastnost dala rybě jméno nejen v němčině (Ptatteise), odkud jsme si název vypůjčili, ale i v románských jazycích a v původním latinském plattus, tedy plochý.

Také slovo cejn je další spisovný název sladkovodní ryby s dvojhláskou ej. S cínem, názvem kovu, ale opravdu souvisí – vystihuje stříbřitou kovovou barvu ryby stejně jako původní německé Zinnfisch.

Úhoř, foto: Ron Offermans, Creative Commons 3.0

Také vzhled pstruha odráží jeho slovanské jméno, je totiž odvozeno od „pestrý“. Praslovanský původ je patrný i ve starobylém jménu úhoře, který původně souvisí s jeho podobou vodního hada.

Jméno losos směřuje svým původem k výskytu lososů v severních mořích a řekách; je v jazycích slovanských i baltských a připomíná německý název Lachs.

Podobnou severní oblast výskytu představují dvě velké ryby, které plavou ve vodě sladké i slané. A společné mají i to, že z jejich jiker se vyrábí kaviár. Jsou to ryby s prastarými, také asi praevropskými jmény: jeseter a vyza. Zajímavou cestou prošlo i jméno těch naložených jeseteřích jiker – kaviáru. Do Evropy přichází koncem středověku při obchodním styku s Levantou, což je historický název východního Středomoří. Slovo kaviár je patrně původem turecké a prostřednictvím italským, francouzským a nakonec německým se dostalo i do české slovní zásoby.

Možná si na něco z toho vzpomenete třeba i při silvestrovském pohoštění.